Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Gollenstein: Nejvyšší menhir ve střední Evropě

Tento menhir stojí v německém Sársku a není jen tak ledajaký. Menhir s názvem Gollenstein je nejvyšší památkou svého druhu ve střední Evropě, čímž si zasloužil zapsání do Guinnessovy knihy rekordů.

Gollenstein měří takřka sedm metrů, a je tak nejvyšším menhirem ve střední Evropě. Do výšky se tyčí v Sársku, konkrétně zhruba ve vzdálenosti třiceti kilometrů východním směrem od Saarbrückenu, tedy hlavního města tété německé spolkové země, která sousedí s Francií a Lucemburskem. Velmi působivý megalit se zdvihá do výšky 6,6 metru na náhorní plošině vzdálené asi kilometr severozápadním směrem od centra městečka Blieskastel. Stáří kamene je odhadováno na čtyři tisíce let. Své jméno dostal zřejmě ze starého galského slova golon (což v překladu znamená vzpřímený), nebo z latinského pojmu golus (který se překládá jako vřeteno). A vřeteno skutečně s trochou fantazie menhir svým tvarem připomíná.

A jaký byl účel této megalitické památky? Na tom se zatím odborníci nedokázali shodnout. Nejčastější je však ten názor, že byl menhir využíván k pradávným magickým rituálům dosud neznámého kultu. Je to i docela pravděpodobné vysvětlení, vždyť k rituálům docházelo údajně i v blízkosti jiných a známějších megalitů.

 

magazin.cz

 

Poslední výsledky vědeckého bádání zmiňují, že Gollenstein byl vztyčen někdy v mladší době kamenné až bronzové. Během 19. století k menhiru mířila dokonce náboženská procesí. Z pohanského kamene, tedy z něčeho špatného, se stala rázem jakási křesťanská svátost. Stačilo jenom na Gollenstein vyrýt řecký monogram Krista a umístit k němu sošku svatého Šebestiána (mimochodem oblíbeného světce Blieskastelu), který měl své místo v malém zašpičatělém výklenku, jehož pozůstatky dnes můžeme vidět v první třetině kamene. Podle jiné verze však neměla být lidská soška ve výklenku starokřesťanským symbolem, ale mělo se jednat o keltského boha Taranise.

Postupem času zanechaly na kamenu stopy jak povětrnostní podmínky, tak lidská ruka. Asi nejvíce se na něm podepsala druhá světová válka. Protože byl menhir Gollenstein zdaleka viditelným a známým orientačním bodem, německá armáda ho nechala na podzim roku 1939 strhnout, aby ho nemohli zaměřit francouzští dělostřelci. Menhir byl rozlomen na čtyři kusy. Poskládán dohromady byl až v listopadu roku 1951, kdy byl také opět vztyčen. Chybějící menší části byly nahrazeny betonem. Dnes je megalit chráněn jako památka a občany Blieskastelu je považován za symbol města. Megalitická památka je volně přístupná. Přímo ze středu obce vás k ní snadno dovede přehledné značení.

magazin.cz

 

Také v samotné městečku Blieskastel narazíme na celou řadu zajímavostí. Asi nejvíce se jich nachází v ulici Schlossbergstrasse. Zde můžeme vidět třeba zámecký kostel z 18. století, oranžerii zvanou Der Lange Bau či zachovalý soubor barokních domů. Za vidění stojí také městská radnice, Herkulova či Napoleonova kašna nebo třeba Maxmiliánův sloup z roku 1823.

Dnes již trochu zapomenutá tradice městečka se vztahuje k poutní kapli svatého Kříže (Heilig-Kreuz-Kapelle). Tato stavba pochází z druhé poloviny 17. století a nachází se nad městečkem na malém návrší Han. V minulosti se na tomto místě konaly poutní bohoslužby k relikvii úlomku svatého Kříže. Během několika pozdějších válečných konfliktů byla však kaple vydrancována a na nějakou dobu přeměněna v prachárnu. Pozdější poutě byly konány ke slavné Pietě, která se označuje jako Panna Marie se šipkami. Od roku 1829 je umístěna uvnitř kaple na mariánském oltáři. Polychromovaná soška vyrobená z dubového dřeva pochází zřejmě ze 14. století. Jedná se o zobrazení Matky boží s mrtvým Kristem na klíně. Soška je vysoká osmdesát centimetrů- Dříve si jí střežili v klášteře Gräfinthal. Tam k ní přicházeli poutníci z blízkého i širokého okolí a prosili o uzdravení. Legenda totiž říká, že soška má léčivou moc.

Podle staré místní pověsti žil někdy ve středověku nedaleko Blieskastelu poustevník, který měl zmíněnou sošku vlastnit. Jednoho dne ho přepadli loupeživí rytíři, kteří se velmi naštvali, když u poustevníka nic nenašli. Ze zlosti pak do sošky začali střílet. Tehdy prý ze stop po kovových šipkách na Kristově těla začal téct krev. Vojáci se toho polekali a utekli. A kvůli této události se pak sošce začalo říkat Panna Marie se šipkami.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!