Nessie: Děsivá příšera, nebo podvod?

14. dubna 1933 u skotského jezera Loch Ness zahlédla jistá Aldie Mackayová, toho času manažerka hotelu Drumnadrochit, podivného tvora. Aldie jela se svým manželem autem po silnici podél jezera směrem do města Inverness, když si všimla pohybu ve vodě. Podle pozdější výpovědi spatřila černého netvora, který plaval jakoby v kruhu a potápěl se. Existuje ale skutečně Nessie?

V dubnu roku 1933 to bylo vůbec poprvé, kdy někdo v moderní době spatřil podivného netvora v jezeře Loch Ness. Stará místní legenda ale uvádí, že příšera žila v jezeře už ve středověku. V 6. století měl s vodním netvorem komunikovat irský mnich. Alespoň to zaznamenal irský opat svatý Adam (627–704) v legendě o svatém Kolumbovi, který šířil křesťanství v dnešním Skotsku mezi Pikty. Tento světec jednou zažil příhodu, kdy Piktové pohřbívali muže. Jak později vyšlo najevo, nešťastník zemřel poté, co ho velký netvor stáhl pod vodu v řece Ness (tedy ne v jezeře). Mnich tehdy prý příšeru zahnal křížem, kdy se stáhla pod vodu a už nikomu neškodila.

Poté se celá staletí o příšeře z jezera nikdo nezmiňuje. Až do té doby, kdy je zveřejněn rozhovor s Aldie Mackayovou. Do oblasti se pak sjíždějí turisté a všichni, kteří chtějí přijít celé záhadě na kloub. Je to snad vůbec poprvé, kdy se kolem jezera tvoří dopravní zácpy. A najednou se objevilo i hodně lidí, kteří tvrdili, že v jezeře také spatřili netvora.

Zvláštní je fakt, že mezi těmi, kdo měli v jezeře zvláštního tvora spatřit, je podstatná převaha majitelů kaváren a hotelů. A právě takoví lidé mohli a dodnes mohou na fenoménu Nessie dobře vydělat. Vždyť kvůli příšeře míří k jezeru Loch Ness celé davy turistů.

Také Aldie Mackayová, tedy ta, která spatřila Nessie poprvé, byla manažerkou hotelu. Ovšem ta se nijak nesnažila podnik zviditelnit či přilákat turisty. Sama totiž nikoho neinformovala o tom, že viděla v jezeře netvora, to řekl porybnému až její manžel. Při poskytování rozhovoru pro média pak zůstávala v anonymitě.

Nessie se „na veřejnosti“ neobjevila v roce 1933 pouze jednou. Dne 22. července 1933 ji spatřil George Spicer se svou ženou. Podivný tvor však nebyl v jezeře, ale na souši! Přes silnici prý přešel do jezera. Nessie se pohybovala těsně před autem manželů, takže si ji mohli dobře prohlédnout. Podle výpovědi manželského páru je tedy příšera z jezera vysoká asi 1,2 metru a dlouhá zhruba 8 metrů. Krk má pak údajně o trochu tlustší, než je sloní chobot, a dlouhý čtyři metry. Také několik významných osobností zahlédlo Nessie, např. skotský přírodovědec Gavin Maxwell (1914–1969) nebo skotský spisovatel sir Compton Mackenzie (1883–1972).

Za kuriózní lze považovat oficiální žádost oblastního policejního vedoucího, konstábla Williama Frasera. Ten roku 1938 napsal dopis nadřízeným o tom, že v jezeře zcela jistě žije podivné monstrum. Konstábl také požadoval uspořádání lovecké výpravy se speciálně vyrobenou palnou zbraní na harpuně. Výprava měla za cíl příšeru chytit, ať už živou nebo mrtvou. Dopis dodnes můžete najít v národním archivu. Výprava za Nessie se však nikdy neuskutečnila.

Někteří lidé měli příšeru z jezera Loch Ness dokonce vyfotografovat. Vůbec první údajný snímek Nessie pochází ze dne 12. listopadu 1933. Jeho autorem je místní občan jménem Hugh Gray. Tento muž šel jednou z kostela cestou kolem jezera, když se z vody najednou vynořilo obrovské monstrum. Hugh na nic nečekal a vytáhl fotoaparát. Z několika snímků se však vydařil pouze jediný, a to ještě v dost mizerné kvalitě. Na fotce je netvor s dlouhým ocasem a tlustým tělem, který pluje na hladině jezera. Neostrou fotografii si prohlédli kritici a prohlásili, že se jedná o obrázek psa, který plave k objektivu a nese v hubě klacek. Britský přírodovědec Roland Watson zase mluví o úhoři.

V roce 1934 vznikla další fotografie údajného netvora. Na severním pobřeží jezera ji pořídil vážený britský lékař, plukovník Robert Wilson. Teprve v roce 1999 se definitivně potvrdilo, že se jednalo o žert – do jezera byla vyslána malá ponorka s připevněnou umělou hlavou vyrobenou z překližky. Detailní zkoumání fotografie ukázalo, že tento „tvor“ nebyl ve skutečnosti větší než jeden metr.