Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Skandinávské Vánoce

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak tráví vánoční svátky lidé v různých částech světa? Jak se říká – jiný kraj, jiný mrav. Podívejte se, jak slaví Vánoce lidé v zasněžené Skandinávii.

Dánsko

V adventním čase se snad v každé dánské domácnosti objeví adventní věnec jako symbol blížících se Vánoc. Tradice adventních věnců se do této země dostala v 19. století z protestantských částí Německa. Čtyři svíčky zde symbolizují čtyři fáze lidského života – dětství, mládí, dospělost a stáří.

Dánské Vánoce jsou především spjaty s dárky a bohatou nadílkou. Dánové dárky pořizují s několikaměsíčním předstihem. Každý z nich musí být překvapením. Podle místního zvyku bude člověk v budoucnu šťastný, pokud ho právě o Vánocích velmi překvapí dárek, který dostane.

Tradiční dánskou štědrovečerní večeři tvoří husa, kachna, teplá šunka, vepřová pečeně s červeným zelím, treska s pepřem, ředkvičkou a horkou rýží politou studeným mlékem, pivní či pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp s mandlí uvnitř. Kdo mandli najde, ten je odměněn speciálním dárkem.

K Vánocům v Dánsku patří tzv. vánoční talíře. Ten první vyrobila před více než sto lety porcelánka Bing & Grondahl. Tento talíř z roku 1895 byl ručně malovaný. Od té doby se každý rok vyrábí vánoční talíře, které vyhledávají nadšení sběratelé. Každý rok mají talíře jiný motiv.

Finsko

Ve Finsku, zemi čarodějnic a severských ság, nosí vánoční dárky mocný Ukko. Má dlouhý bílý plnovous a na hlavě nosí červenou čepici s rolničkou. Oblečen je v červeném kabátě. Doprovázejí ho jeho pomocníci a ochránci – malí veselí mužíčci v kabátkách a bílou kožešinou. Hodné děti dostanou dárky, ty zlobivě odnese Ukko do ledového království.

O Vánocích najdeme ve Finsku ozdobené stromečky takřka na každém kroku. Nechybí v žádné domácnosti, zdobí obchody i náměstí. Tradiční finský vánoční stromeček není ozdobený barevnými ozdobami, ale je zpravidla celý bílý a připomíná zasněžený strom v lese. V jednoduchosti je zkrátka krása.

Finové věří, že je jejich země domovem Santy Clause. Ten každoročně právě z Finska jezdí do světa nadělovat dárky. Údajně Santa Claus byldí za polárním kruhem v malé vesničce nedaleko Rovaniemi.

Norsko

V Norsku děti dostávají dárky 24. prosince. Na Vánoce zde nosí dárky skřítek Nisse, který je oblečený v červených šatech – kalhotách, kožichu a čepice s bílou kožešinkou. Charakteristické jsou pro něj dlouhé bílé vousy a modré oči. S dárky většinou přichází během štědrovečerní večeře, slušností je nabídnout mu sklenku něčeho ostřejšího. A tak je dalším poznávacím znakem mužíčka Nisse červený nos.

Norské vánoční svátky jsou spojeny s vařením velmi silného a sladkého piva. To si zde můžete koupit v období mezi 21. prosincem a 6. lednem. Lahve od tohoto „vánočního piva“ se pak stávají oblíbeným vánočním sběratelským kouskem.

Na norský vánoční stůl patří pečená kuřata, vepřová pečeně s brambory a zelím, jako dezert pak sladká kaše s kandovaným ovocem a mandlemi nebo puding ochucený sladkým likérem. Po večeři se celá rodina přesune k vánočnímu stromečku, kde se jí cukroví, zpívá se a tančí, někdy také věští budoucnost. K Norsku se váže vánoční příběh o králi Olafovi II. (995–1030). Ten jednou právě o Vánocích zachránil kozu před smrtí a ta mu za to každoročně přinášela vzácné léčivé bylinky. Děti dnes věří, že tuto kozu mohou na Štědrý den spatřit. Do dřeváků jim má dávat drobné dárečky. Proto je koze do dřeváků připravována sláma jako pohoštění.

Švédsko

Vánoční stromeček zdobí Švédové až o Štědrém dnu. Oblíbenou vánoční dekoraci tvoří barevné pentle. U stropu nad štědrovečerní tabulí bývá zavěšena tzv. vánoční koruna, kterou tvoří rákosy svázané barevnými stuhami.

Vánoční dárky ve Švédsku nosí dětem malý dědeček jménem Jultombe (nebo Jultomten). Ten chodí spolu se skřítky Julnissar. Ti dárky vhazují do domů otevřeným oknem, přičemž na něj nejprve zaklepají. To dalo švédským vánočním dárkům název – julklappa. Slovo klappa totiž znamená švédsky klepání. Švédové si dávají záležet na krásně zabalených dárcích, mnohdy i do ručně malovaného papíru.

Švédskou štědrovečerní večeři tvoří vařená sušená treska s bílou omáčkou, teplá šunka a zelený hrášek či šunka potřená hořčicí s bramborami a červeným zelím. Švédskou vánoční specialitou jsou vařené fazole se slaninou a cibulí. Jako dezert je podáván sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Kdo ji má ve svém kousku, dostane dárek. Dříve na švédském venkově lidé časně ráno na Štědrý den vyráželi na vánoční projížďku v saních tažených koňmi.

Skandinávské Vánoce

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!