link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ukrajina a Polsko / foto: shutterstock

Vrátí se západní Ukrajina zpět do Polska?

O Lvově a Haliči, která se po staletí potýkala s celou řadou násilnických přechodů různých znepřátelených stran, a odkud bylo nakonec vyhnáno polské obyvatelstvo.

Kde najdeme Haličské území?

Halič je historickým regionem, který se dnes rozkládá na území jihovýchodního Polska a západní Ukrajiny mezi toky řek horní Visla na západě a horní Prut na východě. Je rozdělena řekou San na zhruba dvě stejně velké části - západní s městem Krakov a východní s městem Lvov. V minulosti byla součástí Polska, Ruska, Sovětského svazu a nakonec samostatné Ukrajiny, na což doplatila nemalá část polského obyvatelstva. Součástí předválečného Polska dokonce nebyla jenom Halič, ale vyjma Zakarpatí, které patřilo Československu, dokonce celá západní Ukrajina. Jmenovitě Volyň, oblasti Ternopilská, Rivenská a Ivano-Frankovská spolu s již zmíněnou Haličí. Po Druhé světové válce Polsko o všech pět oblastí přišlo a území připadlo Ukrajinské sovětské socialistické republice.

Vleklé územní spory

Spory o Halič probíhaly už ve 13. a 14. století mezi Polskem a Uherskem. Při prvním dělení Polska v roce 1772

Budova Opery
Budova Opery

připadla Halič s Lvovem Rakousku, což přineslo městu sto padesát klidných let, takže když v roce 1918 vznikla nová Rzecz Pospolita, byl Lwów jedním z nejmodernějších, nejkulturnějších a „nejpolštějších“ měst v celé nové „Polsce“. Není tedy divu, že ho Poláci na podzim 1918 bránili jako lvi před Ukrajinci a o dva roky později před bolševiky.

Neustálé spory vystřídalo období mírového rozvoje. Již v dubnu 1920 byla podepsána Varšavská smlouva mezi Polskem a Ukrajinou se sídlem v Kyjevě. Smlouva definovala polsko-ukrajinskou hranici na řece Zbruč, a tak celá východní část Haliče včetně města Lvov připadla Polsku. Východní Halič oficiálně přisoudila Polsku i Společnost národů, a to 14. března 1923.

Lvov se tehdy stal druhým nejvýznamnějším polským městem a kulturním a akademickým centrem. Fungovaly zde čtyři vysoké školy, ve kterých přednášelo 169 profesorů. Početně bylo více vysokoškolských pracovníků tou dobou v Polsku pouze ve Varšavě.

2.světová válka přináší definitivní konec polského Lvova

Poláci hájili svůj Lwów i v září 1939, tehdy už ale beznadějně. Pohroma se tehdy valila ze dvou stran, u Lvova byla blíž ta východní. Rudá armáda vtáhla do města 22. září, záhy začalo zatýkání, deportace i vraždění polské inteligence a buržoasie. Když pak obsadil v červnu 1941 Lvov wehrmacht, polská tragedie pokračovala. 

Největší katastrofa postihla Židy, kterých žilo v předválečném Lvově tři sta tisíc, každý třetí obyvatel Lvova byl Žid. V Polsku žilo více Židů jen v Lodži a ve Varšavě. Ve Lvově jich přežilo asi dvě procenta.

Nádherné střechy se sochami v centru Lvova
Nádherné střechy se sochami v centru Lvova

Lvov ukrajinský či polský?

Po osvobození Rudou armádou roku 1944 se město stalo součástí SSSR jako oblastní město ukrajinské sovětské republiky. Sovětská vláda nechala město osídlit obyvateli z různých území Sovětského svazu na úkor

Ve Lvově najdete příjemné kavárny
Ve Lvově najdete příjemné kavárny

deportovaných Poláků.

Poválečná výměna obyvatel tak vytvořila z kdysi převážně polského města město ukrajinské.

Od roku 1991 je Lvov součástí Ukrajinské republiky.

Nyní se, vzhledem k neustálým problémům Ukrajiny trvajícím celá desetiletí, občas objevují otázky, zda by k výše zmíněným historickým souvislostem Halič, nebo dokonce celá Západní Ukrajina, neměla být navrácena Polákům, kterým byla kdysi násilně odebrána.

Lvov, ukrajinsky Lviv, polsky Lwów a kdysi i německy Lemberg je totiž krásné město, v jehož architektuře se mísí polský, ruský, německý, židovský a ukrajinský vliv, centrum města je dokonce zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO a určitě stojí za návštěvu i v dnešní neklidné době.

Vrátí se západní Ukrajina zpět do Polska?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!