Eiffelovka známá i neznámá

Kdy a proč byla slavná Eiffelova věž postavena? V roce 1889 v hlavním městě Francie probíhala druhá světová výstava při stém výročí Velké francouzské revoluce. Jejím cílem bylo ukázat světu úspěchy Francie. Jedním z nich měl být i projekt inženýra Gustava Eiffela, tedy kovová věž, která měla být nejvyšší stavbou na světě. A tak se také stalo – věž byla postavena a až do roku 1930 ji svou výškou žádná jiná budova na světě nepřesáhla.

Na stavbě Eiffelovky se pracovalo dva roky, dva měsíce a pět dnů. Zaměstnáno bylo několik set dělníků. Ti však začali brzy stávkovat kvůli svému nízkému platu, a protože musela být věž dokončena v termínu, dosáhli svého a bylo jim přidáno deset procent.

Nejenom dělníci protestovali při stavbě věže. Mnoha Francouzům se nelíbila představa kovové konstrukce (nazývali ji posměšně tovární komín nebo ocelová obluda), a tak chtěli zabránit jejímu dokončení. Mezi odpůrce patřilo i 47 francouzských umělců – například Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexandre Dumas ml.

Věž byla přes všechny protesty dostavěna a dne 6. května 1889 oficiálně otevřena. Inženýr Eiffel slavil úspěch. Zajímavým faktem je, že věž má celkem 1789 schodů, což se rovná letopočtu Velké francouzské revoluce. Již během prvního roku byly díky návštěvníkům splaceny náklady na stavbu Eiffelovky.

Počet návštěvníků se každým rokem zvyšoval. Někteří z nich nahoru dokonce vyběhli, jiní šli po schodech na chůdách nebo je sjížděli dolů na kole, další z vrchního patra skákali s padákem. Rekordů se s Eiffelovou věží pojí celkem dost. Ovšem Eiffelovku začali vyhledávat i sebevrahové – skokem z věže si vzalo život zhruba čtyři sta lidí.

Jeden kuriózní případ spojený s Eiffelovkou pochází z roku 1954. Tehdy jistý Švéd jménem Goldberg požádal

město o 100 milionů franků na výrobu speciálního laku, který měl věž ochránit před korozí. Peníze dostal, ovšem s žádným lakem nepřišel – utekl do Jižní Ameriky a do Paříže už se nikdy nevrátil. Známý je také případ, kdy anglický zelinář Stimson Eiffelovku prodal jisté nizozemské firmě na šrot.

Na konci druhé světové války byla Eiffelova věž podminována a měla být srovnána se zemí. Naštěstí se podařilo výbuchu zabránit, a tak Paříž o svůj symbol nepřišla.

Návštěva Eiffelovy věže nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko. Před vstupem je každý člověk zkontrolován a nesmí u sebe mít žádné ostré předměty, zbraně a spreje, ale také třeba plechovku.

Celá konstrukce dosahuje hmotnosti 7 tisíc tun. Při velkém větru může dojít k vychýlení věže zhruba o 12 centimetrů. Slunce je pro Eiffelovku však horší než vítr. Samotný vršek se kvůli slunečnímu žáru ohne až o jeden metr. V horkých letních dnech je věž zase až o 15 centimetrů vyšší.

Čtyřicet mužů má na starost technickou údržbu věže. Ti konstrukci pravidelně zhruba každých sedm let natírají – jenom pro zajímavost, na celou věž je potřeba asi 60 tun barvy. Všimli jste si někdy, že Eiffelova věž má tři odstíny? Nejsvětlejší je nahoře a nejtmavší dole. Tak má být údajně docíleno opticky vyššího dojmu.