Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Wikipedia

Minulost Býčí skály psaná krví

Při archeologických vykopávkách v Býčí skále, která leží blízko obce Adamov v Moravském krasu, se již v druhé polovině 19. století našlo spoustu lidských kostí. Většina ze čtyřiceti dosud nalezených koster patřila ženám.

Od roku 1867 prováděl archeologický výzkum v Býčí skále významný český archeolog, lékař a speleolog Jindřich Wankel (1821–1897). Tento odborník jako první potvrdil, že oblast kolem Býčí skály obývali lidé již ve starší době kamenné. Svědčí o tom i mnoho Wankelových nálezů, mezi které patří například různé kamenné nástroje, předměty vyrobené z mamutích nebo medvědích kostí a část lidské čelisti. Wankel sklidil velký úspěch, jeho nálezy dosud patří k těm nejstarším v České republice.

 

magazin.cz

 

V roce 1869 nalezli také v Býčí skále dva studenti medicíny, Gustav a Ernest Felklovi, několik lidských kostí. Po tomto nálezu se do Býčí skály vrátil Jindřich Wankel, který se domníval, že nalezené lidské kosti mají nějakou spojitost s pravěkými rituály našich předků. Jeskyně tak možná byla pravěkou slovanskou svatyní, kde lidé uctívali své bohy a pohřbívali své předky.

 

Ze starých moravských pověstí se Wankel také dozvěděl, že v noci se z Býčí skály ozývá prý tajemný zpěv či nářek, někdo zde prý dokonce spatřil rej kostlivců. Wankel pokračoval ve svých výzkumech a v roce 1872 objevil něco, o čem se s hrůzou mluví ještě dnes. Tento rok nalezl Wankel v Býčí skále zbytky jakéhosi pravěkého vozu, který byl vybaven bronzovým a železným kováním. Archeolog si také v jeskyni všiml velikého kamene, který zřejmě sloužil jako oltář. Na něm ležel pár useknutých lidských rukou. Na těchto kostech horních končetin bylo velké množství ozdob, hlavně prstenů a náramků. Nejvíce ale Wankela šokoval nález celkem čtyřiceti lidských koster. Některým kostrám dokonce chyběla lebka nebo končetiny. Několik lebek pravěcí lidé upravili do tvaru číší, které měly zřejmě sloužit k rituálním účelům. Většina koster v Býčí skále patřila podle Wankela velmi mladým ženám.

 

magazin.cz

 

Co se v Býčí skále stalo, že tam zůstalo tolik zdeformovaných koster? Byla jeskyně Moravského krasu místem, kde se prováděl nějaký dávný rituál? Nebo byli místní pravěcí lidé oběťmi nějakého krutého vraždění? Podle Jindřicha Wankela došlo v Býčí skále k nějakému rituálnímu pohřbu, pravděpodobně váženého velmože. Kostry mladých dívek tak nejspíš patří jeho ženám, které musely být zabity, aby svého muže doprovodily na poslední cestě. Vůz, který se v jeskyni nacházel, tak prý měl sloužit jako pohřební vůz. Používání pohřebních vozů je známé už se starší doby kamenné, z tzv. doby halštatské. O rituálním pohřbu v Býčí skále bychom se dočetli v knize s názvem Moravský kras, kterou napsal vnuk Jindřicha Wankela, neméně známý archeolog Karel Absolon (1887–1960).

 

magazin.cz

 

Tento archeolog se také zasloužil o rozsáhlý archeologický výzkum Moravského krasu. I když nálezy v Býčí skále vypadaly na první pohled jako po rituálním pohřbu, ale na ten druhý se zdá, že pohřeb ani náhodou neprobíhal podle pravěkých pravidel. Naopak, vše se jeví jako pozůstatek nějaké krvavé vraždy, jako běsnění nějakého zabijáka. Většina odborníků však uznává Wankelovu teorii o rituálním pohřbu, i když trochu krvavějším než bylo obvyklé. Mrtvého tak na onen svět museli doprovodit sluhové a hlavně všechny manželky. Tito lidé byli při pohřbu obětováni. Některé rituály si žádaly i useknutí končetin, což vysvětluje nález na kamenném oltáři v Býčí skále. Jeskyně se pro takové pravěké pohřbívání vybíraly záměrně – bylo to často skryté místo a nikdo tak nemohl hrob nějakým způsobem znesvětit.

 

magazin.cz

 

S novu teorií o kosterních nálezech v Býčí skále přišel v roce 1902 amatérský archeolog Martin Kříž (1841–1916). Ten nesouhlasil s názorem doktora Wankela a tvrdil, že v jeskyni došlo v pravěkých dobách ke krutému vraždění, hotovému masakru. Podle Martina Kříže vtrhli jednoho dne na Moravu nepřátelské kmeny, pravděpodobně Skytové, kteří začali pronásledovat skupinu moravského vládce. Úkryt před nepřáteli našla skupina právě v Býčí skále, kde je bohužel Skytové objevili a pobili. Tato teorie se zdá být i reálnou, ovšem záhadou zůstává, proč by nepřátelé nechali v jeskyni tolik šperků a jiných vzácných předmětů.

 

magazin.cz

 

Další teorie je postavena na základě průzkumů, podle kterých byla v pravěku v Býčí skále kovářská dílna, kde se zapracovával dostupný kov. V jeskyni pak mohlo snadno dojít k výbuchu, následně ke zřícení stropu a zároveň zde tedy mohlo nešťastnou náhodou zemřít spoustu lidí.

 

Všechny výše uvedené teorie mohou být pravdivé. Která z nich je však ta správná? Odpověď na tuto otázku by nám přinesly další archeologické výzkumy. Bohužel se už asi nikdy nedozvíme, co se v Býčí skále v dávných dobách vlastně stalo. Během druhé světové války zde totiž chtěli nacisté vybudovat podzemní továrnu a tak je celé dno jeskyně zakryto tlustou vrstvou betonu. Možná, že je pod touto vrstvou ukryto velké množství pravěkých pokladů.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!

############################################################################ # Magazin.cz (26157) / All Web (1) :