Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Paličkování / foto: shutterstock

Proč se lidovým technikám a řemeslům říká umělecká

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se tradičním řemeslům říká, že jsou umělecká? Lidoví řemeslníci se nikdy nedostali do světových muzeí a odborných publikací. Jejich jména zanikla ve víru historických událostí. A přece po sobě zanechali kus umění.

Lidová řemesla jako skutečné umění

Umělecká právě proto, že tato řemesla, stejně jako celá řada další lidových technik, byla skutečným uměním. Dovednosti stejně jako náčiní se předávaly z generace na generaci a každá z generací techniky nějakým způsobem vylepšovala. Ať už se jednalo o používané materiály, kterými byly převážně len a vlna, vylepšování nástrojů nebo barvení vláken a hotových tkanin.

Umělecké tkaní
Umělecké tkaní – Zdroj: Shutterstock.com

Barvení tkanin a textilních vláken

Textilní vlákna a tkaniny se barvily výhradně přírodními materiály. Využívaly se převážně různé rostliny a plody, které se daly mezi sebou i různě kombinovat. Každý řemeslník měl své osvědčené receptury přísně střežené a předávané rovněž z otce na syna.

O přírodním barvením a jak na to i v dnešní době by mohl být další dlouhý článek. My si však povíme něco málo o nejznámější rostlině - lnu, jehož vlákna se zpracovávala např. v Malé Asii v době asi 6000 př. n.l., odkud pochází nejstarší objevená lněná tkanina.

Zpracování lnu
Zpracování lnu – Zdroj: Shutterstock.com

Tradice pěstování lnu v Čechách

V našich zemích mělo pěstování lnu velkou tradici. Ve středověku a hlavně v 17. a 18. století jsme byli velmocí ve výrobě lněných pláten a závojů. Lněné plátno se vyváželo nejen po celé Evropě, ale i do zámoří. Výrobci nebo spíše tkalci pocházeli z Podkrkonoší, Orlických hor nebo Slezska. Tolik žádané plátno mohlo být ovšem tak kvalitní jen díky dovednosti českých přadlen.

Kvalita příze byla mimořádná. Uměly příst neobyčejně tenké příze, které byly ve světě velice žádané. Z takovýchto přízí se tkaly závoje a paličkovaly krajky. Jen pro zajímavost, v Jilemnickém muzeu je uložen prsten, v němž je navlečeno celé přadeno příze, obsahují v průřezu asi 2000 nití. Tyto příze se k výrobě krajek vyvážely do Belgie. U nás se z nich paličkovaly vláčkové krajky.

 

Zdroj:

Tradiční textilní techniky, Jitka Staňková, Ludvík Baran 

Tradice Lidové tvorby, Alena Vondrušková, Vlastimil Vondruška 

 

Proč se lidovým technikám a řemeslům říká umělecká

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!