Povodeň, sucho nebo hlodavci, to vše mělo na úrodu ničivý vliv. Stejně tak byl nedostatek jídla během válek, protože vojska na své cestě plenila, co se dalo. Po válce zas docházelo k šíření vážných nemocí a nebylo tedy dostatek pracovních sil, aby se pole mohla dál obdělávat.
Zásoby byly klíčové
Každý správný hospodář se pochopitelně snažil během roku zakonzervovat a uchovat co nejvíc potravin. K tomuto účelu se používaly sklepy nebo pivnice, prostory vyhrabané v zemi zakryté prkenným stropem. Zelenina se uskladňovala zahrabáním do studeného písku, ovoce se sušilo nebo svařovalo a obilí se skladovalo v jámách nebo sýpkách. Někdy to ale nestačilo.
Pražmo a pučálka
Nejkritičtější období nastávalo v zimě a začátkem jara, kdy se zásoby rychle tenčily. Aby si lidé doplnili alespoň trochu vitamínů, nechali naklíčit obilí nebo hrách a poté je opražili. Takto připravenému obilí se říkalo pražmo, hrachu pučálka.
Maximálně se snažili využít dary lesa. Sbíraly se houby, ale i bukvice a žaludy, ze kterých se připravovala mouka a fungovala jako náhražka mouky pšeničné. Když se konečně trochu oteplilo a začaly rašit první byliny a stromy, sbíraly se kopřivy na nádivku a polévku, sedmikrásky na salát a v nouzi i nerozvinutá poupata stromů.
Jedly se i veverky
Na talíři také často končila zvířata, která lidé mohli chytit nebo ulovit. Zpěvné ptactvo, raci, bobři, syslové, kuny nebo ježci a veverky nebyli nic výjimečného. Doložená je i konzumace hlemýžďů, žab a medvědích paznehtů, které se ovšem servírovali i šlechtě jako pochoutka. V dobách největšího hladu, například při dlouhém obléhání města, se pak jedli také koně, kočky, psi nebo krysy potulující se po ulicích.
Zdroje:
https://www.frews.cz/kdyz-nebylo-co-do-ust-lide-v-obdobi-hladomoru-jedli-rostliny-ci-zvirata/
https://www.stoplusjednicka.cz/kdyz-hlad-svira-zaludek-co-konzumovali-nasi-predci-v-dobach-hladomoru
Která jídla se vařila v dobách hladomoru?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!