Jak ve skutečnosti zemřel Pablo Neruda?

Okolnosti úmrtí básníka, diplomata a laureáta Nobelovy ceny Pabla Nerudy jsou předmětem spekulací již řadu let. Skupina šestnácti expertů z celého světa, které najal chilský soud, dospěla v pátek 20. října k závěru, že za básníkovu smrt nemůže rakovina, jak to stojí v oficiální zprávě.

Pablo Neruda zastával za svého života mnoho diplomatických funkcí a působil mimo jiné jako senátor za komunistickou stranu. Když však prezident González Videla zakázal komunismus, na Nerudu byl vydán zatykač.

Básník se po určitou dobu skrýval ve sklepě svých přátel a posléze ze země prchl. Později se ovšem do Chile vrátil a stal se blízkým spolupracovníkem (později svrženého) prezidenta Salvadora Allendeho.

V roce 1973, kdy došlo k neslavnému státnímu převratu pod vedením Augusta Pinocheta, byl Neruda hospitalizován kvůli rakovině prostaty a krátce nato zemřel. Experti nicméně pochybují o tom, zda za Nerudův špatný zdravotní a náhlý skon stav mohla pouze rakovina.

„Co je jisté, o čem jsme na 100 % přesvědčeni, je to, že úmrtní list neodpovídá realitě,“ uvedl na tiskové konferenci doktor Aurelio Luna, jeden z přizvaných vědců. Nezodpovězená zatím zůstává i dlouho kladená otázka, zda básník nebyl zavražděn. Pozůstalí totiž měli podezření na otravu, kterou by mohli mít na svědomí pučisté a odpůrci prezidenta Allendeho, Nerudova přítele.

Mezinárodní vědecký tým, který se skládá z expertů z Kanady, Dánska, Spojených států a Chile, objevil v Nerudových ostatcích také neznámou bakterii. Její vzorek byl nyní poslán do laboratoře v Dánsku. Vědci doufají, že pomůže s rozluštěním záhady.

Většina z dosavadních objevů, které vědci učinili, totiž vyvolává jen další otázky. Například květnu 2014 potvrdil tým španělských vědců přítomnost bakterií staphylococcus aureus v Nerudových ostatních. Jak se však básník mohl nakazit, zda šlo o náhodu, nebo úmysl, zůstává záhadou.

Ve hře je i jakási tajemná injekce, kterou lékaři podali Nerudovi těsně před smrtí. Podle některých svědků byl básník před touto injekcí v dobrém stavu. Teorii o ‚vražedné ampulce‘ nahrává i smrt bývalého chilského prezidenta Eduarda Freie Montalvy. Ten zemřel v roce 1982 po rutinní operaci v téže santiagské klinice jako Pablo Neruda a podle nejnovějších poznatků šlo o vraždu. Zda podobný osud stihl i Nerudu, se snad zanedlouho dozvíme.