Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Knihovna v pražském Klementinu / foto: Cinematographpictures / shutterstock.com

Pražská Národní knihovna ČR je mistrovským dílem nevyčíslitelné hodnoty

V samém srdci našeho hlavního města se v prostorách pražského Klementina nachází knihovna plná literárních skvostů, jejíž prostory vás naprosto uchvátí.

Pro všechny nadšené knihomoly, kteří rádi tráví svůj čas nad stránkami zajímavé knihy, bývají knihovny poutavým místem s osobitou atmosférou. Jednou z nejkrásnějších knihoven u nás je bezesporu Národní knihovna ČR, kterou naleznete v historické budově pražského Klementina na Starém Městě. Jde o největší a zároveň nejstarší veřejnou knihovnu u nás jejíž historický fond má cenný význam v celoevropském měřítku.

Na počátku stáli Jezuité

Rozsáhlý komplex pražského Klementina založili v roce 1556 po svém příjezdu do Čech jezuité. Samotné budování a přestavba trvala přes 170 let, takže je na celé stavbě patrná celá řada architektonických stylů. Rozloha celého komplexu čítá více jak 2 hektary, což jej řadí k jednomu z největších stavebních komplexů v celé Evropě. Na vzhledu budovy se podíleli přední architekti a mistři stavebního umění sedmnáctého století, například Carlo Lurago, Franz Maximilian Kanka nebo Kilian Ignaz Dientzenhofer.

Od školních lavic přes univerzitní kampus až po Národní knihovnu

Jezuité provozovali v Klementinu nejprve školu, ta se však dočkala v roce 1622 povýšení na univerzitu. Kromě učeben a ložnic zde byla vystavěna také knihovna, tisková místnost, lékárna, divadlo a celá řada církevních budov. V roce 1654 došlo ke sloučení Klementina s Karlovou univerzitou včetně rozsáhlé sbírky knih. Jezuité jsou nuceni v roce 1773 budovu Klementina opustit, univerzita zde však nadále zůstala a později přešla výhradně pod českou správu. Domovem Národní knihovny se Klementinum stává v roce 1930, kdy se filosofická fakulta přestěhovala do jiné budovy.

Poklady v knihách i na zdech

Samotná knihovna je dodnes považována za mistrovské dílo barokního umění a architektury, na jehož kráse má hlavní podíl malíř Jan Hiebel. Ten vytvořil úchvatné fresky na stropě knihovny, které dodnes působí až živoucím dojmem. Dnes je knihovna s univerzálním knihovním fondem zaměřena na potřeby vysokých škol univerzitního typu a vědeckých pracovišť. Má právo povinného výtisku, tedy 2 exemplářů všech publikovaných děl vydaných na území ČR. Nalezneme zde převážně bohemikální literaturu, knihovna se však může pochlubit také vzácnou a jedinečnou sbírkou svazků řecké literatury na světě. Při návštěvě Národní knihovny si připadáte jako v jiném světě. Čas kolem vás se zastaví a obklopí vás moudrost a poznání ukrývající se v knihách dávných časů.

Pražská Národní knihovna ČR je mistrovským dílem nevyčíslitelné hodnoty

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!