Saw, další díl sadisticko-hororové série

Jasně, nějaké mrazení to ve vás vyvolá... ale asi takové, jako by před vámi stál svalovec s napřaženou pěstí a vy trnuli v očekávání, až ta pěst dopadne na vaši tvář. Zatímco jednička měla ještě nějakou atmosféru a příběh, další díly se čím dál víc mění v lunapark hrůzy, kde se vás tvůrci snaží dostat do kolen čím dál tím odpornějším sebetrýzněním.

A musí se nechat, že se jim to docela daří.

Gore, gore, vysoká jsi
Gore scén je tu sice proti minulým dílům mnohem míň. Spousta postav umírá celkem obyčejně a rychle, ale i tak tu najdete tak tři masivní scény, ze kterých se vám (pokud nejste vyloženě sadističtí psychopati) nebude dělat dobře. Naturalistické, s chutí zabírané a pořádně krvavé.

A člověk už může přemýšlet, čím to hodlají v dalších dílech trumfnout. Uřezáváním penisu v přímém záběru? Vystoupení Kotvalda s Hložkem?

Ovšem když si odmyslíte tyhle scény, tak zjistíte, že jinak ve filmu nic moc nebylo.

Procházka strašidelným zámkem
Co se týče příběhu, tak ten se v (zatím) posledním díle Saw už skoro nevyskytuje. Zůstala jen z něj taková dějová cupanina. Jen tak pro chuť je tam příběh další skupiny unesených lidí, kteří se snaží utéct z Jigsawovi pasti.

To už připomíná spíš Pevnost Boyard či jiné televizní soutěže, až tedy na to, že tady může vyhrát jen jeden a ostatní umřou. (Což je v podstatě trochu v rozporu s Jigsawovou filozofií, ale budiž.)

Dál film sleduje detektiva, který přežil minulý díl a teď pátrá po tom, kdo dál táhne štafetu sériového vraha. (Což znamená, že se většinu filmu hrabe ve spisech nebo s někým mluví.) A do toho jsou tu skoky do minulosti, které ukazují pozadí toho, co se stalo v některém z minulých dílů a jak Jigsaw připravoval pasti. (Což často to dává scénám z minulých filmů nový smysl... pokud si ovšem ty minulé scény pamatujete.)

Prostě je tam toho spousty a je vám to docela ukradené. Postavy jsou jen materiál na rozřezání, nic víc.

Mučeníčko, potěšeníčko
Saw se čím dál blíží ke stylu Hostelu, kdy je film jen záminkou k brutálnímu mučení. A navíc mají všechny filmy stejnou koncepci, Jigsaw je totálně vševědoucí a lidi vždycky dělají přesně to, co se od nich čeká.

A i „šokující temný konec“ je u pátého filmu méně šokující, než byl u prvního (nebo u druhého, třetího a čtvrtého). Ale pokud jste to dokoukali do čtvrtého, tak už tohle všechno víte... a pětka není zase o tolik horší (a bohužel ani lepší). Prostě solidní krvelačný průměr.