Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Leonard Medek: Dobrodruh 2 – Libyjská suita. / foto: Straky na vrbě

Český Indiana Jones

Český Indiana Jones se jmenuje Franta Franta a právě se vrací v dobrodružství mnohem stylovějším, než bylo to čtvrté Indyho.

Nepříliš nápadně, avšak s o to větší grácií, vstoupil před čtyřmi lety na knižní scénu drsný chlapík s drsnou tváří a monogramem FF. O něco méně romantický než Ota Batlička, o pár vtipů méně úsměvný než Indiana Jones, vydal se napříč světem a „krásnou dobou“, za kterou bývá označován čas mezi rokem 1900 a první světovou válkou.

Po pár letech v našem i ve svém světě se vrací, aby nás vzal na návštěvu idylických dob prvního celosvětového válečného konfliktu...

Slušný pašerák

magazin.cz
Píše se totiž rok 1915 a válka Frantu Frantu vzrušuje pouze do té míry, do jaké vzrostl zájem o pašované zboží, které jej v této chvíli slušně živí. Jistě, jsou tu četníci a je tu nějaké to škorpení s mafiánskými rodinami, ale vcelku to jde – až do chvíle, kdy se přihlásí jeden starý dluh.

Nejen kvůli jeho splacení se Franta vydává na cestu, protože je takovým dobrým zvykem, že pokud o něco Němci zatraceně stojí, tak se každý slušný člověk zasadí o to, aby to nedostali, ať je to co je to. Tohleto „to“ navíc leží už pár set let v poušti a legendy tomu připisují moc téměř zázračnou, aniž by ovšem zmiňovaly hrůzu, která artefakt střeží...

Leonard Medek je příliš zkušený autor na to, aby prostě jen tak stvořil českou obdobu Indyho a šoupnul ji do podobného světa. Dvacetiletý rozdíl v době působnosti obou postav si laik možná ani příliš dobře neuvědomí, ale nuance v jejich dobrodružství určitě.

Není Franta jako Indy
Franta Franta totiž není „hrdina“, ale „jen“ dobrodruh. Při své práci – a pašování JE práce, ať si o tom myslíte co chcete – si hlídá záda, uplácí vysloužilého komisaře bez přesného záměru a i za takovou „prkotinu“, jako je australský pas, se musí revanšovat.

Na střechu vlaku skáče s obavami a lež považuje za prostředek posvěcený účelem i mezi známými. Nemá na výběr: jako idylická se nám jeho doba jeví pouze díky odstupu bezmála jednoho století, a například kanystr vody vás tehdy dělil nejen od smrti žízní, ale také od tmy během noční automobilové honičky.

Leonard Medek: Dobrodruh 2 – Libyjská suita. Obálka Jana Šouflová, ilustrace autor. Vydaly Straky na vrbě, Praha 2008. 495 str., 240 Kč.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 76