Solomon Kane je béčko jako řemen

Solomon Kane byl ošklivý chlapec. Píchal do lidí, kradl, loupil, mluvil sprostě a odhazoval odpadky na ulici. Proto mu dal ďábel jasně najevo, že ho má zapsaného na seznamu zlobilů a že na Mikuláše dostane pouze uhlí... a kromě toho taky přijde do pekla.

Solomon Kane to vzal vážně. Z uhlí měl strach už od dob, kdy mu v dětství zabila rodiče briketa, a tudíž se rozhodl, že definitivně změní svůj život. Odvrhne násilí a to až tak, že se nechá klidně šikanovat i od Vašuta.

Jenže pak se ocitnou v nebezpečí lidé, kteří mu pomohli, a jedinou možností, jak je zachránit (tedy, ten zbytek, co nebyl okamžitě vykydlen), je znova vzít meč do ruky a jít se bít. S lidmi (živými i mrtvými) i démony.

Temná zábava
Taky na vás z textu dýchl béčkový odér? Tak to má být. Solomon Kane je béčko a vůbec se za to nestydí. Nerozmachuje se jako Van Helsing do monumentální (a nudné) podoby, nepokouší se svou béčkovost maskovat uměleckostí či avantgardní režií. Prostě razí vpřed, v příběhu prostém jako věta z čítanky: „Ema má menstruaci“.

Jasně, pokud čekáte hororovějšího Conana, tak si nechte zajít chuť, mystika a hororová atmosféra tu sice jsou, ale hrají druhý cimbál.

Film sází na přímočarou akci, s příměsí bláta a drsnosti. A i když na tuhle sázku první cenu nevyhrává, tak rozhodně film odchází se ziskem a divák se spokojeným výrazem na vytlemené tváři.

Purefoy vs. Jackman
Člověk ocení Howarda, který si pro své příběhy vybral zrovna tuhle dobu a právě tenhle kostým puritánů, s opravdu parádním kloboukem. Do tohohle kostýmu se navíc navlékl James Purefoy, který už zaválel v seriálu Řím a s přehledem dává na frak Hughu Jackmanovi z Van Helsinga - a to nejen díky hezčímu klobouku. Je drsnější a víc cool.

Škoda, že je film nejlepší právě na začátku, kdy je Solomon za parchanta, a pak, když opouští klášter, aby vstoupil do světa, kde vládne temnota a magie (viz setkání s čarodějnicí).

Na konci už to jede na autopilota a atmosféru nahrazují počítačové efekty... ale přesto na vás občas vybafne sympatický nápad. A hlavně, vždycky funguje, když se hrdina vzdá násilí, dostává nakládačku – a pak konečně zase popadne meč (nebo pistoli) a jde si to se všema vyříkat.

Správná řežba
Solomon Kane je jeden z těch filmů, u kterých člověk cítí, že kdyby se pořádně vybrousil, máte z něj zásadní biják... a v některých chvílích vás přímo ovane kobkami a obřími monstry páchnoucí howardovská atmosféra. Škoda, že tam toho není víc a že se nakonec snímek zařadí jen do solidního nadprůměru, někam nad Krále Škorpiona... ale takhle by si člověk mohl stěžovat skoro vždycky.

Už jen za to, že se někdo v dnešní době pokusil o drsnější a hororovější fantasy (bez mluvících jezevců a jiných roztomilých zvířátek) je věc, která si zaslouží zvěčnění do stěny kobky.

A koneckonců, Solomon Kane může klidně sloužit jako rozjezd filmové řady a můžou ho následovat další díly... které budou s největší pravděpodobností mnohem horší, jak už to u dalších dílů bývá. Ale doufat můžeme i tak, ne?