Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Suou Kózuki: Labyrint / foto: Zoner Press

Vítejte v Labyrintu

Také si myslíte, že manga jsou nekonečné série komiksů, ve kterých jediná automobilová honička zabere dva svazky? Ano, jsou – ale naštěstí ne vždycky.

Upřímně řečeno, nemám styl manga příliš v lásce. Kresba mi přijde odfláknutá (jak často se v obrázcích objevuje pozadí – les, ulice nebo interiér bytu...?), styl zdlouhavý (viz výše zmíněné detailní rozfázování mnohdy nedůležité akce) a postavy se ve chvílích vzteku či deprese mění ve zkarikované zrůdičky. Naštěstí autorský svazek Labyrint trpí jen tou poslední nectností, a to ještě v množství menším než malém.

magazin.cz
Ano, je to první kniha autorky Suou Kózuki a je dlužno přiznat, že není vysloveně geniální. Ale na druhou stranu, čí prvotina kdy geniální byla, kromě mojí a Mozartovy? A Labyrint má všechny ostatní ctnosti...

Žádné mlácení prázdné slámy
V první řadě je těch šest komiksových povídek velmi rozumného rozsahu. Žádné mlácení prázdné slámy, nebo toho-co-zbude-po-vymlácení-rýže-a-co-nevím-jak-se-jmenuje, ale ostrý nástup, svižný děj a pointa. Pravda, zkušení matadoři povídek komiksových i literárních možná odhadnou některá finále, ale určitě ne všechna.

Kresba – díky Bohu, respektive těm osmi milionům japonských bohů, za autorku, která dokáže nakreslit postavy tak, že je na první pohled poznat, kdo je kluk a kdo holka. (Nesmějte se, existuje v češtině vydaný komiks, jehož unisexový styl zmátl dokonce i překladatelku.)

Tajemné zápletky
A konečně vlastní zápletky. Všechny se nesou v lehce hororovém, těžce tajemném duchu, a rozhodně patří mezi ty originálnější... Ať už se jedná o zvláštní půjčovnu, kde si můžete kazety nejen půjčit, ale i natočit, protože se na ně nahrávají představy různých lidí; nebo o kartu, která zaznamenává počet lží, které jste řekli, aniž by ovšem uváděla, co se stane, až dosáhnete maximálního počtu.

Je tu příběh o zázračném omlazovacím léku i o navigaci, která vás dokáže správně provést celým životem, a vlastně až za něj. Odhalíte tajemství paměťových náušnic – čím to, že za hezkými věcmi se tak často skrývá velmi škaredá pravda – a navštívíte banku neštěstí. To je ostatně moje nejoblíbenější povídka; banka, ve které lze uložit všechno neštěstí, které vás má potkat, ovšem za velmi zvláštní, drastickou cenu...

Pochvala na závěr
Z recenzentského hlediska Labyrint není bez chyby a věční nespokojenci typu středoškolských profesorů literatury by jej určitě označili za brak. Ale je tak lehký, tak živý, dělaný s takovým nadšením pro věc a s takovou invencí, že mu nějaké ty chybičky rádi odpustíte, a možná dokonce zapomenete, že je to manga. A to je v mém případě hodně, hóóódně velká pochvala.

Suou Kózuki: Labyrint, překlad Kristýna Zezulová, vydal Zoner Press, Brno 2010, 192 str., 169 Kč

Filip Gotfrid

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!

############################################################################ # Magazin.cz (26157) / All Web (1) :