Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Reklamní kampaň na originální vůni / foto: Vulva Original

Test: Vůni vagíny na každé rande!

„Alenoooo, potřebuju Vulvu. Dneska!!!“ Vyhrkla jsem kamarádce do telefonu, aniž bych jí řekla ahoj. Alena se ale nenechala zaskočit.“ Jasně, máš ji tady připravenou, jen se pro ni stav,“ odvětila.

Věděla už totiž, že čekám jen na ten správný moment, kdy ji použít. Abyste měli jasno, tím správným momentem byla myšlena chvíle, kdy mě Pan Záhadný někam pozve, abych mohla Vulvu zkusit v praxi.


Čtěte také:

 

 
Pan Záhadný

Neříkám mu tak náhodou. Nejsem už žádná osmnáctka, takže si troufám tvrdit, že o mužích leccos vím. Pan Záhadný je ale záhadný. Už pár týdnů se – jak to jen správně říct – družíme. Píšeme si smsky, voláme si a občas jdeme na kafe.

 

Jenže pozor, kafe je opravdu jen kafe. Pánové, kdy přesně jste přestali lhát? Od kdy je kafe vážně kafe a ne něco jako: „ říkám kafe, ale ve skutečnosti myslím něco jiného…?“  

 

Den D. Je před námi další, už ani nevím kolikátý šálek kávy, nad kterým probíráme všechno, co nás jen napadne. Povídáním setkání začíná a povídáním setkání končí. Vždy! Ale dnes? Dnes to třeba bude jiné. Budu přece testovat Vulvu.

 
Test Vulvy nanečisto

Odjíždím od Aleny vybavena testerem Vulvy. Kabelku, ve které ji mám, nesu jako by byla z křišťálu. Jestli bude obsah toho malého flakonku s nepřitažlivým názvem fungovat, zahazuju všechny Diory, Calviny Kleiny i Armaniho do koše a budu se Vulvou natírat všude. Zdaleka nejen na místa, kde tepe krev, jak doporučuje výrobce.

 

magazin.cz
Přicházím do naší malé firmičky a rozhoduji se pro zahřívací testík na mužích, kteří zde pracují a o nichž vím, že nejsou na chlapy. Nejdřív potkávám Jindru. Široko daleko vyhlášeného svůdce žen. Trochu s údivem na mě kouká, když mu pod nos strkám své „navoněné“ zápěstí.

 

„Jindro, prosím tě, čichni si. Co na to říkáš?“ Jindra mé přání plní a vytřeští na mě oči. „Renato, proboha, co to je?“ Ještě mu neříkám, co právě cítil. „No, co na to říkáš? Voní ti to nebo smrdí? Nebo co?“ Ptám se netrpělivě.

 

„Je to síla. Probouzí to ve mně temné pudy,“ odvětí Jindra. „Vážně?“ Nevím, jestli nežertuje. „ No fakt, nevím co TO se mnou dělá, ale něco určitě“. Prozrazuji mu, že si právě čichl k Vulvě a on tvrdí, že je to skutečně vzrušující jízda. Zdá se, že vulva funguje. Dávám jí bod.

 

Testování pokračuje na Michalovi. Další chlap mi očichává ruku a pak bez nějakého nadšení pronese: „Hmm, docela to voní.“ Tady asi vulva nezaboduje.

 

„Čichni si ještě jednou“, nutím ho a kladu mu divné otázky. „Vážně to s tebou nic nedělá?“ „A co by to jako se mnou mělo dělat,“ nechápe Michal. „Nemáš třeba chuť se na mě vrhnout?“ ptám se znovu.

 

„Renato, nezlob se, ale nemám,“ odpoví mi poté, co i jemu prozradím, o co jde. Tady je Vulva bez bodu. Ještě jí ale dám šanci.

 

Pro jistotu si dávám na zápěstí další dávku Vulvy, ale ani Radek, kterého potkávám na chodbě, se nechytá. „Ani to nevoní, ani to nesmrdí. Je to takové nijaké,“ shrnuje Radek poznatky ze svého čichového vjemu. Neklesám ale na mysli a natřená Vulvou i za ušima vyrážím na kafe s Panem Záhadným.

 
Nad kávou s Vulvou a panem Záhadným

Něco se děje. Něco je dneska jinak. To vím od první vteřiny. Kdo ví, možná je to tím, že jsem si - vyzbrojená tajnou a neviditelnou zbraní - nějak jistější. Jsem uvolněná, spontánní a můj jiskrný vtip by mi mohl závidět kdejaký bavič.

 
magazin.cz

Snad tušení skryté pomocnice způsobuje, že se naše konverzace od začátku točí jen a jen kolem sexu. Nezmiňovala bych to, kdyby to nebylo opravdu divné. Abyste byli v obraze. Nikdy, ale opravdu nikdy předtím jsme se o sexu nebavili. Probírali jsme počasí, politiku, práci, ceny aut i rohlíků, ale sex nikdy. Ale dnes ano.

 

Už ani nevím, kdo s tím začal, ale najednou si uvědomuji, že se naprosto bez zábran bavíme o penisech, nevěrách, velikosti prsou, počtu sexuálních partnerů i sexuálních polohách. Venku už je dávno tma a jen fakt, že mi jel domů poslední vlak způsobil, že jsme se z té příjemné (dnes obzvlášť) restaurace zvedli.

 

Nemám žádný happy end. Nic takového jako „padli jsme si do náručí, přisáli na sebe rty, vlak mi ujel a nespala jsem doma“. To ne. Přesto mám intenzivní pocit, že se v té restauraci něco zlomilo.

 

Jestli je to jen můj pocit, nebo skutečnost, to uvidím u dalšího pozvání na kávu. Možná je za změnou Vulva. Možná ale prostý fakt, že jsme zkrátka byli naladěni na stejnou sexuální notu. Možná je to také tím, že se mýlím a chlapi nepřestali lhát. A kafe u nich pořád někde vzadu v hlavě (nebo i v jiných částech těla) není jen kafe.

 

Už dnes ale vím, že tu příští kávu nebudeme pít jen ve dvou, ale ve třech. Vulva půjde taky.

Vyzkoušíte parfém s vůní vagíny?

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 914