Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nevěra / foto: shutterstock

Je věrnost vzácná? Jak je to s monogamií

Mnoha z nás morální přesvědčení nedovolí zpochybnit význam věrnosti v partnerském vztahu. Příroda nám příliš mnoho jednoznačných odpovědí na otázku, zda je člověk monogamní druh, nedává...

V živočišné říši je věrnost vzácná
Vědci se v celé řadě odborných studií věnovali v souvislosti se sexem také monogamii. Jednou z nich je také série prací otisknutá v americkém časopise Science. Zatímco sociální monogamie je podle biologů běžná, aby rodiče mohli spolupracovat v péči o potomky, skutečnou sexuální věrnost budeme v živočišné říši hledat obtížně. Dokonce odborníci dospěli k závěru, že zatímco sociální monogamie může být udržována feromony při páření, jistá promiskuita se zdá být pro daný druh výhodná.

Ptačí samec sedí i na cizích vejcích
K podpoření této teorie uvádí studie příklady z živočišné říše. Například v sezení na vejcích se střídá u ptačích párů otec i matka. Přitom otcův zájem není podmíněn jen péčí o vlastní potomky, ptačí otec se stará o mláďata, která až ve 20% mají genom od jiného otce. A proč jsou samci vlastně nevěrní? Příroda jim velí předat své geny tolika potomkům, kolika jen budou moci. Nejsnazší cestou jak toho dosáhnout je právě inseminace samice a její následné opuštění.

Jak je tomu v přírodě u samic
Zpočátku existovala teorie, že je tomu spíše z donucení jako reakce na opuštění samcem, ale ukázalo se, že samice se nejen nevěře nevyhýbají, ale dokonce se o ni i snaží. Některé samice pěvců například zpívají odlišně, lákají-li jiného než svého samce. Biologickým důvodem u samic je snaha zajistit svým mláďatům maximální genetickou pestrost, která dává vyšší šance na přežití.

Nepřipomíná vám to něco?
Samice jsou tedy nevěrné s jinými samci prostě k udržení a zkvalitnění svého druhu. Ptačí samice si svého sociálně monogamického partnera vybírají k tomu, aby postavil hnízdo na vhodném stromě, jiné samce ale používají jako sexuální, tedy genetické partnery. Podle biologa vznik nejschopnějšímu potomstvu dávají samci s nejširším zpěvným repertoárem. Takže i samice sociálně monogamní se svými samci mají tendenci být nevěrné s oněmi lepšími zpěváky.

Vše směřuje k zajištění životaschopného potomstva
Nevěra tedy v živočišné říši směřuje především k tomu, aby byli mláďatům získán co největší prospěch. Podváděný otec dětí ve vejcích se tak nepřestává starat o hnízdo, aby zajistil potomkům přežití. Dá se tedy říct, že v přírodě je úplná věrnost vzácná. Naprostá sexuální monogamie byla prokázání například u myší kalifornských. I zde je zřejmě důvodem k sexuální monogamii přežití druhu.

Od myší kalifornských se můžeme učit věrnosti
Mláďata myši kalifornské se rodí uprostřed zimy a k přežití potřebují péči obou rodičů, jestliže samec z hnízda odejde, samice mláďata opustí, nebo je dokonce usmrtí. Ovšem jiné druhy myší v témže prostředí jsou promiskuitní, proč se tedy vyvinula monogamie právě u jednoho druhu, je záhadou. „Manželská“ věrnost může být ale také hormonálně podmíněna, například u prérijních hrabošů, kteří kopulují několikrát za den, se při kopulaci tvoří peptidové „hormony věrnosti“, které jsou spojeny se stabilitou párových vztahů.

I u lidí je ale preferována sociální monogamie
U samic se vylučuje oxytocin spojený s mateřskou péčí, u samců vazopresin vyvolávající agresivitu na obranu svých potomků. Pokud jde o srovnání s lidmi, je na první pohled jasné, že isme spíše podobní ptákům pěvcům než kalifornským myším, ovšem přesto je u lidí preferována obecně sociální monogamie, protože stejně jako u jiných živočišných druhů i pro lidi je lepší, když o ně pečují oba vzájemně se podporující se rodiče.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 105