Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Už s tebou nechci být! Ale jak to říct?

Většina z nás prochází v životě více vztahy, takže situace, kdy jsme konfrontováni s partnerským rozchodem, nejsou pro nás nijak výjimečné.

Přestože mnoho z nás tvrdí, že rozchod se svým partnerem zvládlo na výbornou, neznamená to ještě, že jsme s rozchody ve svém životě vyrovnaní. Správně se rozejít je totiž velké umění…

Rozchod není jednoduchý ani v případě, kdy se nám to tak zdá
Bohužel i v situacích, kdy jsme naprosto přesvědčeni, že si s sebou již nenosíme do budoucna žádné bolístky, výčitky, ani se necítíme být zraněni či ukřivděni rozchodem se svým partnerem, nemusí docházet k absolutnímu vyrovnání s natolik zásadní změnou v oblasti partnerských vztahů.

Zcela příjemný a bezproblémový rozchod totiž bývá spíše výjimkou, většinou převažují na jedné či druhé straně pocity marnosti, zamru, zklamání, bolesti nebo hořkosti. Často si nejsme ani schopni své pocity přiznat a k plnému uvědomění dochází mnohem později.

Většinou se rozchází jeden partner

Nejčastěji se vyskytují rozchody, na kterých se partneři společně nedomluví, ale k rozchodu dojde pouze ze strany jednoho partnera. Příčiny mohou být nejrůznější, proto i škála životních situací a jednotlivých forem rozchodů může být celá řada.

Jednoznačné však je, že nejvíce zraňující jsou rozchody dlouhodobé, kdy partneři žijí v nestabilní situaci a neukončený vztah je denně zraňuje. Zvláštním případem pak jsou rozchody v případě milostného trojúhelníku, stejně jako situace, kdy se jeden z partnerů nedokáže vyrovnat s novou situací a usiluje o získání partnera zpět, podobně jako také situace, kdy jeden nebo oba partneři váhají a nejsou schopni učinit definitivní a konečné rozhodnutí.

magazin.cz

Rozhodnutí o rozchodu by mělo být definitivní
Jisté však je, že čím jednoznačnější bude konečné rozhodnutí o rozchodu, tím snazší nakonec samotný rozchod bude. A to i v případě, že má jeden z partnerů obavy, aby druhému neublížil.

Období, kdy se pár rozchází se pak prodlužuje a neschopnost učinit poslední rozhodnutí paralyzuje oba partnery. Častěji jsou podle psychologů těmi, kdo otálí s vyřčením definitivního konce, ženy. Většinou právě proto, že se snaží být ohleduplné.

Projevem ohleduplnosti však není umělé a předstírané prodlužování vztahu ale citlivé a lidské vysvětlení situace druhému partnerovi.

Nešpiníme zpětně vše, co ve vztahu bylo
Další z důležitých zásad rozchodu je vedle jednoznačného vysvětlení důvodu a skutečnosti rozchodu také citlivý přístup k celému vztahu jako takovému.

Proto že se rozcházíme, není ještě nutné devalvovat zpětně celý vztah. Naopak, přistupujeme k vztahu, který je za námi, objektivně s vědomím, že jsme zažili nejen nepříjemné věci, ale máme za sebou také krásné zážitky.

Stejně tak se snahou být objektivní při hodnocení vztahu jde ruku v ruce umění nevinit jednu či druhou stranu.

magazin.cz

Nehledejte jednoho viníka
Vina není nikdy jen na jedné straně, označovat jediného viníka může být proto sice snadným řešením, ale velmi krátkozrakým. Ať již se jedná o obviňování toho druhého nebo o sebeobviňování.

Další fází rozchodu je dohoda na pravidlech. Málokdy je možné se během jednoho dne rozejít a během druhého dne sbalit kufry a odejít. Období rozchodu by proto mělo být vymezeno pravidly, na kterých se oba partneři pokud možno shodnou, týkajícími se dohody o komunikaci, zcela základnímu rozvrhnutí věcí ještě před tím, než dojde k případnému rozvodu a rozdělení věcí společného jmění soudem nebo také dohody zahrnující společné přátele a dřívější společné aktivity.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 22