Závislost na sexu – nemoc, nebo výmluva?

Američtí psychiatři nyní vedou diskuzi, zda zařadí závislost na sexu mezi mentální poruchy. Od chvíle, kdy se Tiger Woods přihlásil kvůli svému sexuálnímu apetitu do léčebny, jsou i ostatní zařízení podobného druhu zavalena žádostmi o přijetí údajných pacientů.

Podle Americké psychiatrické asociace lze závislost na sexu klasifikovat jako nemoc, pokud nutí postiženého k pohlavnímu styku či masturbaci tak často, že to koliduje s jeho zaměstnáním nebo jinými důležitými aktivitami.

Tato definice je ale příliš vágní, protože nespecifikuje, kdy už jsou například partneři ve zdravém vztahu příliš zaměřeni pouze na sex. A kdy je ho naopak nedostatek.

Sex nelze léčit jako alkoholismus
Harvardský profesor Dr. Martin Kafka uvádí v publikaci Archives of Sexual Behavior z listopadu 2009 toto: „Za hypersexuální touhu u mužů lze považovat situaci, kdy má dotyčný starší patnácti let sedm a více orgasmů týdně po dobu nejméně šesti měsíců.“

Jeho kolegové ale namítají, že pro řadu středoškoláků nejsou podobné okolnosti rozhodně výjimkou. Právě kvůli této nejednoznačnosti není možné přesně určit, kolik lidí trpí přemrštěnou touhou po sexu jako nemocí.

Kromě toho na rozdíl od alkoholismu, který lze léčit jen absolutní abstinencí, je sex přirozený lidský instinkt. A ten není možné jednoduše zakázat.