Digitální nomád - jak ideálně spojit cestování a pracovní život?

Kdo je digitální nomád?

Nomády byli od pradávna nazýváni kočovníci, přesunující se z místa na místo, převážně za prací a obchodem. V dnešní době jde o člověka, který nechce být vázaný na jedno místo a miluje cestování. Má v hlavě srovnané své životní cíle, peníze u něho nehrají hlavní roli a nepotřebuje si budovat převratnou kariéru. Ke své práci využívá moderní technologie a může pracovat téměř odkudkoliv. Jediné, co ke své práci potřebuje, je notebook a kvalitní připojení k internetu. Jelikož se tento trend v cizině rozmáhá už delší dobu, mohou digitální nomádi ke své činnosti využívat speciální kanceláře pro krátkodobý pronájem. Jiní volí práci z hotelového pokoje nebo z internetové kavárny. Svobodu v cestování nabízí také obytný vůz, který se tak stává pohodlnou mobilní kanceláří.

Jakou práci nejčastěji vykonává?

Asi největší možnosti mají ti, kteří pracují v oblasti IT technologií, programují nebo spravují webové stránky. Práce digitálního nomáda se ale ne vždy musí týkat jen tzv. ajťáků....na své si mohou přijít i účetní, novináři, fotografové, blogeři či projektanti, zkrátka všichni, kteří jsou schopni se domluvit se svým zaměstnavatelem na externí spolupráci. Tento životní styl rádi využívají i majitelé již zaběhnutých firem, kterým stačí pouze občasná kontrola chodu firmy přes internet či vyřízení emailových záležitostí.

Jaké lokality jsou mezi nomády oblíbené?

Jihovýchodní Asie nebo Kanárské ostrovy - to jsou oblasti, do kterých hlavně v zimě zavítají digitální nomádi nejčastěji. Volí převážně přímořské oblasti nebo velká města, ve kterých prožívají svoji nomádskou dovolenou. V praxi to vypadá tak, že dle potřeby několik hodin denně pracují, jinak jezdí po výletech, užívají si nová místa, seznamují se s místními lidmi a poznávají tamější kulturu. Zkrátka fungují v dovolenkovém režimu, ale vyhýbají se komerčně zaměřeným lokalitám a místům, která jsou přeplněna turisty.

Lze spojit digitální nomádství a rodinný život?

Leckdo by mohl namítnout, že se tento způsob života hodí pouze pro lidi bez závazků, a že pro rodinné soužití není vhodný. Je to samozřejmě z velké části pravda. Pro děti je sice cestování a poznávání nových míst dobrou školou života, nicméně neustálé přesuny brzy unaví je i rodiče. Nezískají žádný vztah k mateřské zemi a je jim její osud vcelku ukradený. Pokud někdo řeší povinnou školní docházku, musí se smířit s individuální výukou z domu. Pouze několikrát do roka je nutné se dostavit na přezkoušení, jestli má dítko potřebné znalosti pro konkrétní ročník. Ovšem sociální vztahy a umění spolupráce s druhými takto váš potomek nezíská. Na druhou stranu takové děti automaticky pochytají a nasají cizí jazyk v zemi, kde zrovna jsou, lépe se adaptují do nového prostředí, poznají zajímavá místa po světě a zažijí různá dobrodružství. Zkrátka to mají podobné jako v minulé době děti ať už arabských, romských nebo třeba cirkusových kočovníků. Digitální nomádství má tedy své kladné i záporné stránky, pokud mu však člověk propadne, dokáže svůj život obohatit a naplnit úžasnými zážitky.