link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock.com

Rozumíte svému vlastnímu „já“?

Triviální otázka se zdánlivě jednoduchou odpovědí. Přesto však zdaleka ne vždy jsme schopni říci, že rozumíme sami sobě. Někdy se v sobě totiž absolutně nemůžeme vyznat...

Ačkoliv jsme normálně uvažujícími lidmi, kteří nemají žádné psychické problémy závažnějšího charakteru, někdy se nám zdá, jako bychom byli rozpolcenými osobami. Náhle se cítíme jako schizofrenici, když si uvědomíme, že se naše „já“ skládá z „já“ hned několika. A každé jako by chtělo něco jiného...

Výsledkem je pak únava, vyčerpání, ale i roztržitost, nerozhodnost nebo nervozita. Najednou postupně zjišťujeme, že nerozumíme sami sobě, že máme reakce, které nejsou adekvátní, že si vlastně nejsme jistí tím, co chceme... Naše potřeby volají po svém uskutečnění, místo toho, ale stále myslíme na to, co ještě musíme, co ještě nás čeká. Závazky a povinnosti nás drží dlouho v šachu, než si uvědomíme naléhavost situace.

V takových momentech dochází k pocitům zmaru, nespokojenost se kumuluje, až vyvrcholí ve většině případů krizovým momentem. Pak teprve zjistíme, že se potřebujeme ze všeho nejdříve zastavit. Často nás však ke zpomalení a obrácení pozornosti do svého nitra donutí až právě krizový stav, na který nás upozorní naše zdraví, psychika nebo naši blízcí. Obvykle ale už dojde k nějakému ze zkratů, který napoví, že vnější selhání je projevem hlubší krize.

magazin.cz

Velkým varováním tak bude až jakýkoliv projev navenek, který upozorní vás i vaše okolí na alarmující situaci. Ovšem již dlouho předtím se odehrával ve vašem nitru boj vašich pocitů, potřeb s představami a povinnostmi. Vy jste však k volání své psychiky byli dlouho hluší – a dělali, jako by se nic nedělo. Často jsou skutečně naše každodenní natolik náročné a natolik organizované, že nemáme kdy se zastavit a uvědomit si, že již dlouhou dobu jdeme zcela proti svým potřebám.

Návštěva psychologa, kouče nebo zastavení a důkladné zamyšlení nad svým životem pak teprve přinese velké poznání. Teprve díky tomu, že výrazně zvolníme a pustíme ke slovu všechny hlasy uvnitř svého nitra, zjistíme, co všechno se již dlouho odehrávalo uvnitř naší duše. Nad čím jsme uvažovali a čím se trápili, aniž bychom si to vůbec uvědomili. Lidé mají nejčastěji sklon potlačovat některé „nevhodné“ hlasy, například ty negativní, které nejsou v souladu s našimi představami o tom, jakými chceme být, nebo povinnostmi, které nám ukládají ostatní.

Zkušený odborník však může dovést člověka na pokraji krize k významnému poznání – ignorovat vlastní vnitřní hlasy, ať již jsou jakékoliv, se nevyplácí. Jejich potlačení vám může přinést daleko složitější problémy, než vyrovnání se s nimi. Pochopení skutečnosti, že jsme jako lidé zcela omylní, chybující a plní negativních stránek, je jedním z kroků k vyrovnané psychice. Cílem je uvědomovat si negativní hlasy v sobě volající po tom všem, co bychom nejraději zcela vypustili, a pracovat s nimi. Nic snadného – přesto prvním krokem je právě zastavit se a pustit je ke slovu.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1