Nejdéle vládnoucí panovníci současnosti

Nejdéle vládnoucí panovnicí v evropských zemích je bezkonkurenčně britská královna Alžběta II., které letos slaví šedesát let na trůnu. Královna přišla na svět v Londýně dne 21. dubna 1926 a dostala jméno Elizabeth Alexandra Mary. Už v dětství se naučila několika cizím jazykům a pilně se vzdělávala i v jiných oborech. Alžběta si ale nemyslela, že se stane královnou.

Panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se totiž 20. ledna 1936 stal její strýc Eduard VIII. (1894–1972). Nikdo ale také nemohl tušit, že se ještě téhož roku Eduard vzdá trůnu. Anglický král se totiž zamiloval do Američanky Wallis Simpsonové (1896–1986), která byla ale rozvedená. Tento fakt byl pro anglického panovníka nepřípustný a tak se Eduard VIII. vzdal své vlády. Na trůn po něm usedl jeho bratr Jiří VI., otec současné královny Alžběty II. Po smrti krále Jiřího VI. dne 2. června 1952 se stala anglickou královnou Alžběta II., která tuto funkci zastává dodnes.

Královna Alžběta II. je i se svým manželem princem Philipem mezi anglickými obyvateli oblíbená. Stejně tomu tak je u jejich dětí – prince Charlese, princezny Anny, prince Andrewa a Eduarda. Až na pár výjimek byla a je vláda královny Alžběty II. výborná. Pokud vydrží panovnice na trůnu ještě tři roky, překoná svou předchůdkyni, královnu Viktorii (1819–1901), o tři roky. Královna Viktorie je zatím nejdéle vládnoucí anglickou panovnicí, což se možná za pár let změní. Nechme se překvapit.

Další dlouholetou evropskou panovnici bychom našli na trůnu v Dánsku. Tento rok oslaví dánská královna Markéta II. čtyřicetileté výročí jako vládnoucí panovnice. Margarethe Alexandrine se narodila 14. dubna 1940 jako první dcera prince Frederika a princezny Ingrid. Dříve než usedla Markéta na dánský trůn v roce 1972, stihla vystudovat právo, sociologii, politologii, ekonomii i archeologii a historii. jako princezna studovala na prestižních univerzitách v Kodani, Cambridge, Paříži a Londýně. Markétinou vášní jsou také jazyky. Královna výborně ovládá angličtinu, francouzštinu, němčinu, švédštinu a norštinu.

Ještě když nebyla Markéta královnou, zamilovala se do Henriho de Laborde de Monpezat, francouzského diplomata. Zamilovaná dvojice spolu mluvila francouzsky, diplomat totiž dánsky neuměl. V roce 1967 si pár řekl své ano a je spolu dodnes. Z manželství vzešly dvě děti – synové Frederik a Joachim.

Královna Markéta II. je všestranně nadaná. Mezi její zájmy patří třeba ilustrování nebo překlady knih. V Dánsku je tak k dostání třeba královnin překlad J. R. R. Tolkienovy knihy Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky i s Markétinými ilustracemi.

Ve Švédsku vládne už 39 let král Karel XVI. Gustav. Současný švédský panovník se narodil 30. dubna 1946 a byl tak jediným potomkem prince Gustava Adolfa (1906–1947) a princezny Sibylly Sasko-Kobursko-Gothajské (1908–1972).

Karel XVI. Gustav neměl šťastné dětství. Když mu bylo sedm let, oznámila mu matka, že mu zemřel otec. Princ Gustav Adolf, Karlův otec, zemřel necelý rok po synově narození. V roce 1950 zemřel i Karlův dědeček Gustav VI. Adolf a Karel XVI. Gustav se tak stal králem.

Od 15. září 1973 tedy vládne Karel XVI. Gustav Švédsku. Během vlády se král nevyhnul skandálu, když se zamiloval do obyčejné německé hostesky Silvie Sommerlathové. Otec této německé neurozené dívky, Walter Sommerlath, patřil k Hitlerově Národně socialistické německé dělnické straně. Karel XVI. Gustav by si jistě pokazil pověst, kdyby si vzal dívku s takovým původem. I přesto si švédský král 19. června 1976 vzal Silvii za manželku. Žena mu dala tři děti: princeznu Viktorii – dědičku trůnu, prince Karla Filipa a princeznu Madeleine.

V roce 1975 usedl na trůn ve Španělsku král Jan Karel I., který tedy vládne už 37 let. Panovník pochází ze starobylého rodu Bourbonů, který se ujal vlády už v roce 1700. Španělsko může svému králi Janu Karlu I. poděkovat za demokracii. Ještě jeho předchůdce, generál Francisco Franco (1892–1975) vládl absolutisticky.

Král Jan Karel I. si vzal za ženu řeckou princeznu Sofii dne 14. května 1962. Královská rodina se časem velmi rozrostla – král Jan Karel I. má tři děti a osm vnoučat. Následníkem španělského trůnu je Karlův syn, princ Filip. Zatím to ale vypadá, že Jan Karel I. bude vládnout ještě dlouho.