Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Slavné české vynálezy

Z rukou našich vynálezců vzešlo spoustu užitečných a praktických věcí. Některé české vynálezy jsou známé po celém světě.

Kdo by neznal bleskosvod – vynálezy, díky  kterému se dnes nemusíme při bouřce bát, že  nám dům zasáhne a zapálí blesk. Autorem bleskosvodu, kterému se dnes nepřesně říká hromosvod, je český vynálezce Václav Prokop Diviš (1698–1765), který byl nadaný i v jiných oborech než je věda a technika. Diviš se výborně orientoval i v oblasti biologie a byl také dobrým hudebníkem.

 

 

První bleskosvod se na světě objevil v roce 1754. Tento rok měl Diviš všechny plány bleskosvodu hotové a zbývalo jen ho vyzkoušet. Prokopa Diviše neodradila od nebezpečného pokusu ani nehody, která se stala osudnou německému vynálezci Georgu Wilhelmu Richmannovi (1711–1753) v roce 1753. Ten sestrojil zařízení podobné bleskosvodu, při pokusu během bouře ale Richmann zemřel – uhodil do něj blesk. Prokop Diviš se rozhodl udělat podobný pokus, i když věděl, že ho může zabít. V obci Přímětice u Znojma sestrojil Diviš svůj první bleskosvod, který vypadala jako dlouhý stožár s kovovou konstrukcí na vrcholu. Divišův vynález fungoval – bleskosvod opravdu sváděl blesky do země. Český vynálezce se ale za svůj bleskosvod nedočkal zásluh ani úspěchu, vynález byl naopak zkritizován. O šest let později, v roce 1760, vynalezl podobný bleskosvod tomu českému americký diplomat a vynálezce Benjamin Franklin (1706–1790). Franklinův bleskosvod se vyráběl z levnějších a dostupnějších materiálů než ten Divišův. Franklinův bleskosvod také nebyl narozdíl od Divišova vynálezu zatracován a Franklina proslavil. Prvním vynálezcem bleskosvodu ale stále zůstává Prokop Diviš.

 

Příznivou novinku lodní dopravě přinesl Josef Ludvík František Ressel (1793–1857). Tento český vynálezce po dlouhém a usilovném bádání sestrojil lodní šroub, který si nechal v roce 1827 patentovat. Inspirací pro Resselův lodní šroub byly práce Archimedovy. V roce 1829 předvedl Ressel svůj vynález veřejnosti a většina lidí byla z lodního šroubu nadšena. Našlo se ale také pár jedinců, kteří Resselovi moc nefandili a nechtěli jeho patent uznat. Odborníci se mezi sebou o lodním šroubu pana Ressela hádali až do roku 1866, kdy konečně uznali, že první lodní šroub vynalez právě Ressel. Český vynálezce se tohoto dne ale bohužel nedočkal, zemřel v roce 1857.

 

magazin.cz

 

Lodní šroub není Resselův jediný vynález, vděčni mu mohou být třeba i vinaři. Ressel je autorem šroubového lisu, který se používá při výrobě vína či oleje. Další vynálezy pana Ressela jsou kuličkové ložisko bez mazání, přístroj pro parní vyluhování barviv a buzola.

 

Za osvětlené ulice lampami vděčíme nadanému vynálezci Františku Křižíkovi (1847–1941). V roce 1881 totiž Křižík zkonstruoval obloukovou lampu, kterou dnes sice nahradila jiná a modernější světla, ale s prvním osvícením ulic přišel právě František Křižík. Obloukovou lampu český vynálezce představil poprvé veřejnosti v Paříži. Lidé byli s osvětlením velmi spokojeni a za chvíli se oblouková lampa objevila například v Anglii, Německu a samozřejmě v Křižíkových rodných Čechách.

 

 

František Křižík patřil mezi plodné vynálezce. Mezi jeho další patenty patří například světelná fontána, vylepšená elektrická tramvaj nebo blokové signalizační zařízení.

 

 

Vědec Jaroslav Heyrovský (1890–1967) dostal za svou práci v oblasti chemie v roce 1959 Nobelovu cenu. Nejvýznamnějším vynálezem Heyrovského je polarograf. Pomocí tohoto přístroje bylo možné poprvé určit vlastnosti látek. Vše fungovalo na principu elektrolýzy. Díky objevení metody polarografie zná Heyrovského celý svět. Jméno českého chemika bychom našli v názvech mnoha institucí.

 

magazin.cz

 

Vynálezy českého vynálezce jménem Otto Wichterle (1913–1998) používají dnes lidé na celém světě. Každá žena měla jistě někdy na nohách silonové punčochy. Autorem tohoto materiálu, silonu, je právě Otto Wichterle. První silonové punčochy byly vyrobeny v roce 1941.

 

 

Velké dík patří panu Wichlerlemu za vynález prvních kontaktních čoček. Pracovat na jejich výrobě začal Wichterle v roce 1952. Než spatřily světlo světa první kontaktní čočky, to trvalo několik let. Výzkum bohužel před výsledným výrobkem přestalo podporovat ministerstvo zdravotnictví. To Wichterleho neodradilo od další práce. Chemik si doma sestrojil přístroj ze známé stavebnice Merkur, na kterém začal čočky vyrábět. A Wichterle byl úspěšný. Než svůj vynález Wichterle patentoval, vyzkoušel, zda jsou čočky vůbec použitelné. S tím mu pomohla jeho manželka Linda. V roce 1971 si lidé už mohli kontaktní čočky koupit u amerických optiků. O šest let později bohužel Československo prodalo Wichterlův patent kontaktních čoček Spojeným státům americkým. Wichterle o tomto počínání vlády nevěděl, stal se totiž politicky nepohodlným člověkem.

 

magazin.cz

 

Novinku do oblasti zdravotnictví i průmyslu přinesl profesor Oldřich Jirsák (*1947). Ten spolu s dalšími odborníky zdokonalil výrobu nanovláken, materiálu, který je tenčí než list papíru. Skrz tento materiál se nikam nedostanou žádné bakterie ani viry. Další vlastností těchto vláken je pohlcování hluku. Nanotechnologie se neustále vyvíjejí a zdokonalují. Možná, že nás profesor Jirsák ještě něčím překvapí.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!

############################################################################ # Magazin.cz (26157) / All Web (1) :