Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Pivo nedělá jenom velká břicha

Češi ve spotřebě alkoholu zabírají první příčku celosvětového žebříčku. Pokud si ale občas zajdete s přáteli na pivo, rozhodně nejste alkoholik. Naopak děláte něco pro své zdraví.

Lékařské studie dokazují, že pití piva nám může posloužit jako prevence vzniku nejrůznějších onemocnění. Zapomeňte tedy na řeči o pivním břichu a vyrazte do hospody na jedno točené!

magazin.cz

 

Všeobecně známým faktem je, že pivo obsahuje vitamín B. Z této skupiny vitamínů jich je v pivu zastoupeno hned několik – thiamin, riboflavin, niacin a pyridoxin. V jednom litru zlatavého moku najdeme přibližně 10–30% denní potřeby těchto vitamínů, množství se liší podle druhu piva. Vitamíny skupiny B potřebujeme ke správné funkci nervové soustavy, zároveň podporují trávení, dodávají nám energii, vytvářejí nové červené krvinky a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Dále je v pivu přítomna kyselina listová, která je také důležitá pro tvorbu nových červených krvinek a metabolismus aminokyselin v našem těle. Kyselina listová také dokáže snížit hladinu aminokyseliny zvané homocystein, která by ve větším množství zvyšovala riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. V roce 2009 byl prováděn výzkum mezi lidmi pijícími v přiměřeném množství pivo, víno a whisky. Výsledky ukázaly, že pivaři měli podstatně nižší krevní tlak než konzumenti ostatních alkoholických nápojů. Předmětem studií se stal chmelový nápoj i na Texaské univerzitě. Podle tamních odborníků má pivo na lidské zdraví blahodárnější účinky než červené víno. Pokud si občas dopřejete sklenici piva, snížíte i riziko vzniku demence, mrtvice a cukrovky. Také nádorová onemocnění se u konzumentů piva moc neobjevují, a to díky v pivu přítomným polyfenolům, které mají antioxidační účinek.

Někteří lékaři doporučují pivo v přiměřeném množství pro správnou funkci ledvin a močových cest. Pivo je totiž močopudný nápoj a látky v něm přítomné maše močové cesty pročistí. Výzkumy dokazují, že pivo dokáže pomáhat jako prevence vzniku ledvinových kamenů.

magazin.cz

 

V pivu dále najdeme sacharidy, bílkoviny a minerály – draslík, hořčík, fosfor, zinek a křemík. Posledně zmíněný křemík je v pivu obsažen v takovém množství, že bohatě pokryje jeho nutnou denní potřebu pro naše zdraví. Díky němu také pivo snižuje riziko vzniku osteoporózy. Minerály jsou zároveň důležité pro zdraví naší pokožky, a tak můžeme pivo pít i proto, abychom zabránili vzniku kožních onemocnění. Další látky přítomné v pivu dokáží ničit žlučníkové kameny, působí proti rozvinutí Alzheimerovy choroby, zvyšují hladinu „zdravého“ HDL cholesterolu v krvi a dokonce mohou i zmírnit stres.

Vědecké studie z roku 2009 objevily u piva protizánětlivé účinky. Zároveň se přišlo na to, že pivo snižuje riziko vzniku infekčních onemocnění. Pokud už milovník piva onemocní, choroba má u něj mírnější průběh.

Hlavní přísada piva, chmel, má také spoustu pozitivních účinků na naše zdraví. O jeho blahodárných účincích bylo přesvědčeno lidstvo již ve středověku, u nás jim věřil i sám císař Karel IV. (1316–1378), ze jehož vlády se v Čechách chmel začal pěstovat ve velkém množství. O chmelu je známo, že zvyšuje chuť k jídlu a podle lidových tradic lze použít i jako sedativum. Díky chmelu má pivo svou charakteristickou hořkou chuť a pomáhá při problémech s trávením.

magazin.cz

 

Víte, že…

…pivo se vyrábělo již ve starověké Mezopotámii? První pivo tak spatřilo světlo světa již v 7. tisíciletí před naším letopočtem. Archeologové pracují s teorií, podle které vzniklo pivo vlastně náhodou, a to když obyvatelům starověkého státního útvaru natekla voda do hliněných hrnců s obilím. Obilí s vodou pak začalo brzy kvasit a první pivo tak bylo na světě. Postupem času začali lidé při výrobě tohoto nápoje používat dnes pro pivo typický chmel. Na území naší republiky si podle archeologických výzkumů připravovali své pivo Keltové (konkrétně kmen Bójů), Germáni (Kvádové, Markomani) a Slované. První písemná zmínka o nápoji s bílou pěnou na našem území pochází z roku 1088, tedy z doby panování Vratislava II. (1033–1092), prvního českého krále.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!