Jak bude vypadat jídlo budoucnosti?

Vědci varují: do roku 2050 by se měl počet lidí na zemi zvednout na deset miliard. Takové množství „hladových krků“ však naše planeta neuživí. Co s tím? Musí se vymyslet náhradní zdroje potravin. Tady jsou...

Maso ze zkumavky

Vědci z Anglie a Nizozemí mají napilno – chtějí pokračovat ve výzkumech, které by zdokonalily výrobu masa ze zkumavky. Takzvané maso in vitro má tu výhodu, že chutná stejně jako třeba normální vepřové, nicméně jinak s prasetem nemá nic společného. Vědcům k vypěstování takovéto „flákoty“ stačila tkáň ze zvířete, z níž oddělily svalové buňky, které se posléze změnily v buňky svalové tkáně. No, nezní to sice moc lákavě, nicméně toto „maso budoucnosti“ je vládami různých zemí podporováno. Jeho výroba je totiž levnější, nezatěžuje přírodu a navíc nebude ani vyžadovat smrt zvířat, což se líbí i sdružením na jejich ochranu. Ale ruku na srdce, objednali byste si steak ze zkumavky?

Sója

Další potravinou, která by měla zasytit hladové žaludky je soja, především různé výrobky z ní, jako je sojové maso či tofu. Tedy to, co je dnes výsadou vegetariánů bude v budoucnu normou pro všechny – zkrátka sojové maso se stane normální součástí jídelníčku všežravců.

Mořské řasy

Buďme praktičtí – mořských řas je hodně (na světě existuje až 25 000 druhů), jsou zdravé a množí se rychle. Navíc rostou v moři (dokonce i tom špinavějším), takže jsou skoro zadarmo. Zatím se stávají zdravou přísadou jídel těch, kteří vyznávají alternativní způsob života. Vědci, ale i lékaři tvrdí, že konzumovat tyto jednobuněčné mikroorganizmy je pro člověka velmi přínosné.

Za prvé, řasy mají velmi málo kalorií, zato však obsahují velké procento proteinů, minerálů a vlákniny. Za druhé jsou bohaté na antioxidanty, které zamezují stárnutí těla. Chuťově jsou nic moc, ale jak se říká – hlad je nejlepší kuchař. Takže pokud některému z vašich potomků bude kručet v břiše, zřejmě nepohrdne ani touto „mořskou nadílkou“.

Hmyz

Brrrr... Zatímco hmyz ve většině z nás vyvolává nepříjemné pocity, je docela možné, že lidstvo k němu zaujme vřelejší vztah. Jedno je jisté – tyto „potvory“ jsou velkým zdrojem proteinu, který člověk potřebuje. Navíc většina poživatelného hmyzu je nízkokalorická a obsahuje málo cholesterolu. Naproti tomu, pokud si skousnete k snídani nějakého „broučka“, obohatíte tím tělo o kalcium a železo. Tyto bonusy z hmyzího světa pochopili už v Asii, Africe a jižní Americe, kde se brouci, pavouci či jiní majitelé krovek a tykadel, stávají součástí běžného menu. Na světě se ale už teď objevují restaurace, které umí hmyz výborně připravit – jde především o cvrčky, housenky, luční koníky či mravence. Co tak si dát třeba vypaseného lučního koníka v mléčné čokoládě?

Geneticky modifikované jídlo

Vědci už dokázali uměle vyrobit bramboru. Teď se pracuje i na dalších plodech. Záměrem je vytvořit ovoce a zeleninu, která by vzhledově, chuťově, ale i výživově odpovídala originálům.

Plevel

To, co vám teď na zahradě překáží, v budoucnu může být žádanou potravinou. Odborníci na výživu tvrdí, že některé druhy plevelu mohou být pro lidský organizmus zdravé. Jako třeba rostlinka Portulacaceae, která hojně roste jak v jižní Evropě, tak i Americe. Z hlediska výživy je tato kytička naprostou bombou – obsahuje vitamin A, Omega 3 mastné kyseliny. V porovnání s ostatní zeleninou, je prý výživnější než mrkev nebo špenát.

Jídlo z nanotechnologií

Velké potravinářské firmy teď investují do takzvaných nanotechnologií, které by mohly zajistit, aby jídlo bylo chutnější, zdravější a s vyšší nutriční hodnotou. Představte si, že třeba jednou vaši vnuci budou lízat zmrzlinu, která bude mít identickou texturu a chuť, ale bude zcela bez tuku...