link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Fobie – čeho se bojíte vy?

Strach je jeden z nejzákladnějších pocitů, jaké člověk má. Někdy může sloužit jako účinný ochranný mechanismus, jindy ale způsobuje neracionální a život omezující výbuchy emocí.

Fobie je definována jako úzkostná porucha charakterizována strachem z určitých věcí, situací či jevů. Ty mohou být skutečné, nebo plně ilusorní a neexistující. Fobie je více než obyčejný strach. Je to doslova posedlost určitou věcí, kterou konkrétní jedinec vnímá jako ohrožující.

 

Fobií je mnoho druhů. Na některé je společnost zvyklá, protože jí buď přijdou z nějakého důvodu pochopitelnější, nebo se mezi lidmi vyskytují častěji. Typickým příkladem je třeba arachnofobie, tedy strach z pavouků. Mnoho lidí, kteří fobií vůči těmto tvorům netrpí, je nemá v lásce, takže dokážou pochopit až panickou hrůzu někoho jiného spíše než u jevů skutečně raritních. Velice nepochopitelně se normálnímu člověku mohou zdát fobie z věcí, které naopak většinové populaci přijdou pěkné, příjemné a potěšující.

 

magazin.cz

 

Trpí-li muž venustrafobií, má panický strach z krásných žen. Na druhou stranu takovýto jedinec může velice dobře učinit šťastnou škaredou a zájmu jiných mužů nedotknutou ženu.

Název pedofobie logicky evokuje strach z malých dětí. Nejedná se ovšem o typickou mužskou obavu z otěhotnění partnerky kvůli představě bezesných nocí, smradlavých plínek a nepříjemného jekotu za každé situace. Efebifobie se již týká starších dětí, těch náctiletých. V době rozmachu středoškolských gangů v USA a Anglii se pomalu také není čemu divit. Coulrofobie je pak smutně tragický strach z klaunů.

Taková sitofobie už navíc může člověku vysloveně ublížit. Jedná se totiž o fobii z jídla. Velice podobně na tom je i deipnofobie, která v člověku zanechává hrůzu z jídelen. Kdo by ji neměl, když tam člověka paní učitelky nutily dojídat jídlo.

 

magazin.cz

 

Mezi panickým strachem lze nalézt pojmenování pro opravdu obskurní záležitosti. Představte si například, že člověk trpící hexafobií se děsí čísla šest. Pokud se jedná o známé satanovo číslo 666, tak to vyvolává mráz po zádech nejen vymítačům ďábla, ale také tzv. hexakosioihexekontahexafobikům. Než vám tuto vaši diagnózu přeříká psycholog, můžete si zatím skočit někam na kávu.

Velice nepraktickou záležitostí pak musí být koprofobie, tedy strach z vlastních výkalů nebo i jejich vyměšování. Ještě podivnější je pak fobofobie. Jedná se v podstatě o strach z vlastního strachu. Kdo se jednou vyděsí, uvízne ve spirále stále se zvětšujícího strachu z dalšího strachu. Zejména pro rodilého katolíka pak může být velice limitující papafobie, strach z papeže.

 

magazin.cz

 

Prodejcem paruk se pak nikdy nemůže stát peladofob, který je vyděšen plešatými lidmi. Na takové nudapláži se zase musí cítit příjemně vestifob. Ten trpí úzkostí při pohledu na šaty. Až k lynči by mohl český národ dotáhnout jedince, který trpí zytofobií. Strachem z piva by se u nás opravdu nikdo neměl nahlas chlubit.

Už zde byl zmíněn až smrtelně nebezpečný strach z jídla. Ovšem i některé další fobie mohou výrazně ohrozit zdraví postiženého jedince. Pokud se vám něco stane a trpíte iatrofobií, hrůzou z ordinace či lékařů, pak se vám bude velice špatně pomáhat. Ono úplně stačí, abyste měli marofobii, strach z dlouhého čekání, že se vám nedostane zaslouženého lékařského ošetření.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!