Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ana Ivanovic / foto: anaivanovic.com

Tenisová kráska s krušným osudem

Být začínající tenisovou superstar je únavné. Každý den na tréninky do drahé tenisové akademie, neustále v první třídě na cestách, stále nové a nové hotely, pořád jen raketa a míček.

Nejnovější světová jednička Ana Ivanovič měla ale cestu na tenisový vrchol trochu trnitější. Vyrůstala totiž ve válkou zničeném Srbsku v devadesátých letech minulého století. Ale i přes krušné podmínky se v Srbsku urodila generace fantastických tenistů. Vedle Any je tu světová dvojka Jelena Jankovi a mezi muži je trojkou Novak Djokovič.

 
Modlou byla Monika Seleš

Dvacetiletá Ana má vše, co má ženská tenisová superhvězda mít. Vzhled modelky, sílu a zdravou porci lidství. Tahle pohledná brunetka má v paži neuvěřitelnou zbraň, dokáže dávat štiplavé rány přímo z podání. Po překvapivém odchodu Justine Henin nemá svět proč truchlit, na Anu se dá dívat. Nejen jako na ženu, ale především na její hru a chování na dvorci.

magazin.cz

 

S tenisem začínala Ivanovič v době, kdy byla na vrcholu Monika Seleš. Byla její modlem, naprostým vzorem. Během jednoho ze zápasů svého idolu viděla i reklamu místní tenisové školy. Zapamatovala si telefonní číslo a přinutila rodiče tam zavolat a zapsat ji. „Máma říkala, že bych měla jít spíš do taneční školy, ale já trvala na svém,“ vzpomíná Ana.

 
A bylo hůř...

Pokud si myslíte, že se učila na pěkných dvorcích, jste vedle. Začínala na provizorním kurtu na dně vypuštěného plaveckého bazénu. Místo aby míčky končily někde v trávě u plotu, odrážely se od zdí bazénu. A bylo ještě hůř, když v roce 1999 začalo NATO bombardovat Bělehrad.

magazin.cz

 

První hrůzostrašnou noc strávila rodina Ivanovičových ve sklepě. Když byla později na skok u prarodičů, bomba explodovala jen pár stovek metrů od jejich bytu. Byly to těžké chvíle, ale i přesto Ana stále hrála tenis.

 

„Pořád si pamatuji pravidla. Pokud je zápas rozehraný, bomby ho nezastaví. Pokud hrozí nebezpečí, není možné začít nové utkání,“ poznamenala Ana. „Jasně, bylo to riskantní, ale lidé v celém městě prostě dělali to, co dřív. Nikdo se neschovával doma.“

 
Mecenáše přivedl trenér

To, že hrála tenis i v takových podmínkách, se později Aně několikanásobně vyplatilo. Jako juniorka byla nadějnou hráčkou, ale nikterak fenomenální. Čekalo se, co s ní udělá přechod mezi profesionálky. Než se protloukla nahoru, jezdila na turnaje třeba autobusem. Například do Budapešti jela sedm hodin, z Bělehradu totiž nic nelétalo.

 

Klíčovým okamžikem bylo, když jí jeden srbský trenér představil jednomu ze svých klientů, švýcarskému obchodníkovi Danu Holzmannovi. Ten pozval Anu i její matku do svého domu v Basileji, městě, v němž vyrostl Roger Federer.

 

Prohlásil, že pokryje výdaje na trénink Any, dluh mu prý může splatit později. Najal kouče a zaplatil Ivanovič trénink ve Švýcarsku. Celkový účet zněl na půl miliónu dolarů.

magazin.cz

 

Jakmile před dvěma lety Ana podepsala čtyřletý multimiliónový kontrakt s firmou Adidas, vrátila Holzmannovi jeho půjčku. A zároveň mu nabídla práci, nyní je jejím obchodním manažerem. A úspěšným. I díky němu Ana letos vydělá nejméně 10 miliónů dolarů.

 
Zhubla a hodila nervy za hlavu

To vše proto, že dokáže hrát tvrdě, přesně, míčky po jejích úderech létají nízko nad sítí. Soupeřky jsou po utkáních rozčarované, v řadě případů nedokážou najít protizbraň. Navíc v poslední době hodně zapracovala na své fyzičce. „Nevím jak to říci kulantně. Dříve byla kulatější, teď shodila a je na dvorci mnohem rychlejší,“ říká někdejší tenistka Tracy Austin.

 

Lepší je i její psychická kondice. Nervy ji stály vítězství na dvou grandslamech, loni v Paříži podlehla Henin, letos v Austrálii pak Marii Šarapovové. Na letošním French Open už udržela nervy na uzdě a zvítězila.

 

„Jasně, že se vám honí hlavou nejrůznější myšlenky. Říkáte si, kristepane, to je finále grandslamu. Musíte si neustále opakovat, že o nic nejde, že musíte dělat krůček za krůčkem a zvládnete to,“ zavzpomínala na chvíle v letošním pařížském finále.

 

Ve Wimbledonu, který je téměř ve své polovině, by měla být Ivanovič ještě silnější. Právě tráva v All England Clubu by jí měla nahrávat. Balón je na ní rychlejší, což je skvělý doplněk k jejímu famóznímu podání. Navíc miluje hru na síti. Prostě samá pozitiva…

 

Uvidíme, zatím je stále ve hře. Dotáhne to až do příští neděle?

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 120