MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Téměř automatická představa rozháraného básníka
Máme-li charakterizovat umělce, velmi snadno se ztotožníme s představou básníka, spisovatele či herce rozháraného, zmítaného svými náladami a pocity. Lidem věnujícím se v nějaké podobě umění jsme ochotni tolerovat i excesy, které považujeme běžně za značné výchylky od normálního stavu.

Přesto je otázkou, zda automatická představa umělce jako osobnosti na jedné straně kreativní a tvůrčí a na straně druhé vymykající se zcela běžné populaci, bude vždy reálná.

Stačí vzpomenout na některé slavné osobnosti
Snadno si vybavíme jména jako Vincent van Gogh, Franz Kafka, Ernest Hemingway, Fjodor Michailovič Dostojevskij a stejně tak jejich netradiční osudy, které potvrzují naše představy o odlišnosti a výjimečnosti osobností, které díky zvýšené emocionalitě mají dar rozvíjet svůj talent.

K zažitým charakteristikám přidáváme představy o nevyváženém osobním životě, provokativním životním stylu, excesech v oblasti partnerských vztahů. Jak bychom hodnotili umělce, který by naopak žil běžným, téměř stereotypním životem? Jak bychom hodnotili jeho dílo?

Alkohol, drogy, sexuální experimenty
Souvislosti a vazby mezi výkonem v umělecké oblasti a psychopatologickými rysy osobnosti zaujaly také odborníky. Základní otázky postihují především oblast tvorby a životního stylu.

Je tvorba a kreativita to, co je důsledkem, anebo příčinou psychické nemoci? Jak se podílí na umělcově tvorbě alkohol, drogy, sexuální experimenty? Jedná se o něco, k čemu umělcova osobnost automaticky inklinuje a co vede ke zvýšení kreativity, nebo naopak tvorba samotná podněcuje v umělci sklony k experimentům, návykovým látkám a netradičnímu životnímu stylu?

Mnohé se dozvíme z biografií umělců
Na cestě k odpovědím můžeme studovat životopisy těch, kteří něco výjimečného na poli umění a kultury dokázali, stejně tak se ale odborníci zaměřili i na průzkumy konkrétních psychických potíží konkrétních žijících umělců.

Pokud se budeme zabývat daty z biografií jednotlivých osobností, všimneme si na první pohled vyššího výskytu psychických obtíží. Závěry ze studií zaměřených na konkrétní projevy vazeb mezi kreativitou a psychickými obtížemi však zase tak jednoznačně ve prospěch zmíněných vazeb nehovoří.

Jak je to ve skutečnosti?
Podle studií lze skutečně vysledovat mezi kreativními profesemi větší výskyt duševních poruch, ovšem závěr, že typický umělec musí nutně mít potíže psychického rázu by byly jistě velmi zjednodušující.

Na čem se však odborníci shodují, je zvýšená senzitivita lidí využívajících ve svém životě svůj talent a kreativitu k vytváření mimořádných hodnot.

Zvýšená citlivost vůči podnětům, stejně jako zvýšená emocionalita umožňuje v rámci kreativního procesu vytvořit dílo neobyčejné, neobvyklé nebo svým charakterem nekonvenční.