Neviditelnost se pomalu stává realitou

Nápoj neviditelnosti vařili už alchymisté na dvoře Rudolfa II. Mnoho úspěchů tehdy neslavili, pokud tedy nebereme v potaz destilování slivovice, jak jsme viděli v klasickém českém filmu Císařův pekař a pekařův císař. I mezi moderními vědci se ale najde několik snílků, kteří by se chtěli proslavit vynálezem neviditelnosti, jejich snaha je ovšem zaměřena na vývoj maskovacího pláště.

Čaroděj první kategorie
Ačkoli pro Harryho Pottera patří plášť neviditelnosti mezi běžné rekvizity, vědcům se zatím daří zneviditelnit zejména objekty mikroskopické velikosti. Celý princip laboratorní neviditelnosti spočívá v tom, že skrývaný objekt přikryje clona ze speciálního metamateriálu, jenž se vyznačuje záporným indexem lomu světla. Zjednodušeně řečeno – paprsky světla objekt obeplouvají asi jako voda v potoce kolem kamene, a pozorovatel tedy vidí obraz za objektem, který tak vypadá, jako by tam vůbec nebyl.

Neviditelnost se zatím daří jen v laboratoři pod mikroskopem.

Pouze pod mikroskopem
Celá věc má však zatím hned několik zásadních problémů, díky nimž zatím není možné využít technologii v praxi pro větší předměty. Metamateriály se nevyskytují volně v přírodě a jejich laboratorní výroba je příliš složitá a nákladná, proto se je zatím daří vytvářet pouze ve velikostech několika mikrometrů.

Druhým úskalím je vlnová délka světla, pro kterou metamateriály vykazují záporný index lomu. Zatím se pohybuje někde v oblasti mikrovlnného záření a ve viditelném spektru se metamateriály chovají jako běžné objekty. A konečně plášť v současné podobě funguje pouze ve 2D rovině, takže skryje pouze stacionární předměty z jednoho úhlu pohledu.

Na neviditelné auto si na rozdíl od Jamese Bonda budeme muset ještě počkat.

Nové materiály
Pokročilý výzkum však naznačil, že i všechna tato úskalí budou postupem času odstraněna. Vědci z kalifornské univerzity v Berkeley, jejichž výzkum je dotován americkou armádou, dokázali připravit metamateriál, který vykazuje záporný index lomu pro mnohem kratší vlnové délky, a tudíž i blíže viditelnému spektru.

Výzkumníci z technologického institutu v Karlsruhe se zase soustředí na vývoj 3D pláště, který zneviditelní předmět ze všech úhlů pohledu. V principu si takový plášť můžeme představit jako koberec, jenž objekt přikryje a na jeho místě zbude vyboulenina, kterou následně odstraní optický efekt s využitím metamateriálu. K tomu účelu byl vyvinut speciální polymerický krystal tvořený množstvím mikroskopických hůlek, jejichž tloušťka ovlivňuje výsledný index lomu celého polymeru. Tato proměnlivost umožňuje skrývat objekty ve všech směrech.

Vojenská kamufláž
Prodej plášťů neviditelnosti, jaký má Harry Potter, je sice zatím stále v nedohlednu, ale i tak se jedná o velmi zajímavou oblast výzkumu, která může být přínosná nejen ve vojenské či špionážní oblasti, ale třeba také v lékařské optice.