link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Biopaliva / foto: shutterstock

Jsou biopaliva krokem vedle?

Nadšené prosazování biopaliv nejspíše končí. Nepřináší předpokládané výhody a podle všeho společnosti škodí. Evropská unie proto tahá za záchrannou brzdu.

V Bruselu se na pořad dne zase jednou dostala biopaliva. Vrchní strážce oblasti životního prostředí Evropské unie Stavros Dinas veřejně připustil, že nekritické a rychlé prosazování biopaliv nebylo nejchytřejším krokem.

Spása se mění v prokletí
„Problémy ohledně životního prostředí a sociální potíže, které způsobují biopaliva, jsou větší, než jsme čekali,“ řekl Dinas pro stanici BBC. Zároveň prohlásil, že lepším řešením je v této chvíli nedodržet stanovené cíle než zbytečně riskovat.

Přimíchávání rostlinné složky do pohonných hmot se rychle stalo předmětem zájmu řady velkých podnikatelů. Ostatně i Česká republika pamatuje nechvalně proslulou kauzu s „pěti českými na stole“. Dá se očekávat, že lobby těchto subjektů bude silná. Očekávaná změna kurzu EU v neprospěch biopaliv naopak potěší různé vládní i nevládní odborníky, kteří od samého počátku upozorňují na skrytá rizika zavedení biopaliv.

Loni v březnu se členské země zavázaly k tomu, že do roku 2020 budou biopaliva představovat desetinu celkové spotřeby pohonných hmot. Času se zdá být sice hodně, ale ze současného stavu, kdy v Česku bionaftu tankuje sotva půl procenta motoristů, není takových podmínek jednoduché dosáhnout.

Kvůli biopalivům dražší jídlo
Především vyspělé země se potýkají s výrazným zdražováním potravin. Při hledání příčin tohoto jevu se přišlo mimo jiné na biopaliva. Místo toho, aby cukrová třtina, obilí nebo řepka olejná šla do potravinářství, vykoupí ji za větší peníze nadnárodní koncerny za účelem výroby biopaliv.

Zatím tato poptávka není kdovíjak kritická, ale s evropským požadavkem na rok 2020 by se mohla stát mnohem silnějším impulzem ke zdražování jídla.

Nepříznivé jsou i následky pro životní prostředí – tedy opak toho, co si světoví papalášové přejí. Například v Indonésii či Brazílii dochází k mýcení deštných pralesů jen proto, aby se na jejich místě mohly pěstovat zpracovatelné plodiny. Především Indonésie chce tímto způsobem zvýšit svou světovou důležitost.

Nejen Stavros Dinas se domnívá, že by EU měla zpřísnit normy pro výrobu biopaliv a členským zemím odlehčit břemeno jejich nuceného prosazování. O tom, jaký bude tedy postup pro další léta, se jako obvykle bude muset hlasovat.

Motoristé by přitom přinejmenším oddálení biopaliv uvítali. Mnozí z nich stále nevěří čistotě těchto sloučenin a častější poruchy pohonných ústrojí vozů jim dávají za pravdu.

A jaký je váš názor?

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 49