Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Československá koruna / foto: shutterstock

Slavíme 100 let naší koruny. Jaké byly její začátky a jaký význam má pro dnešní dobu?

Denár, groš, frank, hřivna, ale také sokol byly některé z možných názvů nové československé měny. Nakonec zůstal zachován tradiční středověký název koruna, který u nás brzy oslaví své 100 leté výročí.

Otec první československé měny

Alois Rašín, ministr financí první československé vlády, je právem považován za otce československé měny v nově vzniklé republice. Bylo mu jasné, že poválečnou situaci zasaženou vysokou inflací rakouských korun je třeba řešit co nejdříve, a tak již v únoru 1919 získal zmocnění od Národního shromáždění k přípravě nové měny. O tom, že Rašín nebyl jen člověk planého řečnění, svědčí fakt, že již 3. března započalo na území tehdejšího Československa kolkování rakouských bankovek. Týdenní program, během kterého byly uzavřeny československou armádou nově vzniklé hranice, aby nedocházelo k dovozu další rakouské měny, byl úspěšně splněn. Bankovky na našem území byly označeny kolkem a zároveň došlo k potřebnému snížení množství bankovek v oběhu. V průběhu následujícího roku až do července 1920 nahradily tyto okolkované bankovky první československé státovky.

První československá měna obsahovala nápisy v šesti jazycích
První československá měna obsahovala nápisy v šesti jazycích

První bankovky využívají podvodníci a padělatelé

Již v červenci 1919 přišla do oběhu první československá stokorunová státovka, jejíž autorem byl světoznámý malíř Alfons Mucha. Kromě stokoruny vytvořil návrhy také pro první desetikoruny, dvacetikoruny a pětisetkoruny. Slabou stránkou tehdejších bankovek však byla nedostatečná výbava ochrannými prvky, a tak si právě Muchovu pětistovku vybrala skupina vídeňských podvodníků, kterým se podařilo vytisknout až 250 000 kusů těchto padělaných bankovek. Nezákonně se vyráběly také stokoruny a pětitisícovky, a tak kvůli opakovanému stahování bankovek z oběhu nahradila nekvalitní vydání prvních československých peněz druhá emise, která proběhla v letech 1920 až 1924.

Jak to vidí Češi s korunou do budoucna?

Podle nedávných průzkumů naši měnu podporují minimálně dvě třetiny národa, kteří s korunou sympatizují a nehodlají na ní za žádnou cenu nic měnit. Dokonce jí fandí natolik, že jí přejí dalších úspěšných sto let. Na jejich náklonnosti se podílí také fakt, že i přes dramatická historická období funguje měnová politika v Česku dlouhodobě na velmi vysoké úrovni. K tomu přispěla svojí činností i celá řada významných osobností. Z dob dávnějších jmenujme například Aloise Rašína či Karla Engliše, ze současnosti pak Josefa Tošovského, Zdeňka Tůmu či Miroslava Singera. Následujme jejich příkladu a nenechme se ovlivnit elitářskými či velkopodnikatelskými názory s aktuální cílenou orientací na západ. Dnes to může být výhoda, v krátké budoucnosti naopak omezení a problém. Buďme na naši měnu právem hrdí a važme si jí, ať má směle nakročeno k dvěstěletému výročí!

Anketa

Slavíme 100 let české koruny. Jaké byly její začátky a jaký význam má pro dnešní dobu?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!