Prokrastinace je formou sebetrýznění. Zatočte s ní jednou provždy

S prokrastinací je spojena frustrace ze selhání

Odkládání nepříjemných úkolů na pozdější dobu, nejlépe neurčitou a jejich dočasné nahrazování mnohem příjemnějšími úkoly vede nutně k neefektivitě, která bývá často spojena s pocity viny z nesplnění povinností a vědomí selhání. Prokrastinující osoby získávají vcelku oprávněné výčitky spojené s nevyužitím svého duševního, ale i tělesného potenciálu.

Prokrastinace se však netýká jen duševní činnosti

Prokrastinovat lze v mnoha oblastech. Často je zajímavé pozorovat, jak dokáže být lidská mysl vynalézavá, když jde o to najít důvody pro odložení naléhavých úkolů. Prokrastinovat totiž může i uklízečka, které se jednoduše nechce do práce. Tento stav je v historii popsán na mnoha příkladech, jen ještě nebyl pojmenován. K tomu jsme se dopracovali až v několika posledních letech. Ve smyslu tvrzení, co pojmenujeme, s tím můžeme bojovat, se řada psychologů snaží šířit funkční metody zápolení s tímto fenoménem. Přes veškerou snahu mu ale podléhá více lidí, než by se dalo očekávat.

Preference krátkodobých cílů vás dovede do pekel

Někteří odborníci na psychologii a psychoterapii sice doporučují zaměřit se při plnění každodenních úkolů na přítomný okamžik. Ne vždy je to ale to pravé ořechové. Samozřejmě je potřeba se soustředit a dát do práce to nejlepší, na mysli bychom ale neustále měli mít i dlouhodobé cíle. Jinak podlehneme uspokojování krátkodobých požitků a náročnější činnosti nás budou uvádět v deprese.

Lék na prokrastinaci?

Neexistuje. Přesto můžeme její negativní dopady alespoň zmírnit. A to především tím, že si jasně rozvrhneme denní plán a budeme se ho držet. Asi nejsnazší způsob, jak zatočit s prokrastinací, totiž spočívá v sebedisciplíně. Jestliže je před vámi velký úkol, naporcujte jej. Rozdělením na menší části už vám nebude připadat tak hrozivý a nebudete mít obavy se do něho pustit.