Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Neštěstí / foto: shutterstock

Postihl vás syndrom vyhoření? Jak jej poznáte?

Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) může postihnout kohokoliv z nás, ať už jde o lékaře, právníky, zdravotní sestry, učitele nebo třeba i z domu pracujícího člověka.

Od prosté únavy se syndrom vyhoření liší hlavně tím, že se vztahuje výhradně na onu krizovou oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu dané práce. Syndrom vyhoření je dlouhodobý proces a právě to zmíněné vyhoření je jeho konečnou fází. Jaké další fáze vyhoření předchází?

První fází je nadšení. Člověk oplývá elánem a energií. Je ochoten své práci věnovat spousty hodin denně, nadšeně pracuje přesčas i ve svátky. V práci nachází uspokojení a naplnění, stranou jdou veškeré koníčky. Existuje pouze práce a úžasný pocit z jejího vykonávání.

Ve fázi stagnace opadá bouřlivé počáteční nadšení a my začínáme zjišťovat, že ne vše je tak ideální, jak se původně zdálo. Možná nefunguje spolupráce s klienty, podřízenými či naopak nadřízenými. Nároky na nás kladené se najednou mohou zdát až moc vysoké. Začínáme opět pomýšlet na volnočasové aktivity.

Jakmile člověk začne pochybovat nad smyslem své práce, dochází ke třetí fázi - frustraci.

Z fáze frustrace jedinec plynule přejde do fáze apatie. Práci vykonává už pouze z povinnosti, protože složenky nikdo nezaplatí a rodinu nikdo neuživí. Jiný smysl však v práci nenachází.

Frustrovaný a apatický se dostává do poslední fáze, a sice zmíněného vyhoření. Jde o období naprostého tělesného i emocionálního vyčerpání. Mohou se přidat zdravotní problémy jako bušení srdce, bolesti svalů, hlavy, zad, náchylnost k infekcím, nechutenství, podrážděnost, poruchy spánku, úzkosti, které se mohou rozvinout v následné deprese. Člověk může lehce sklouznout i k závislosti na alkoholu, lécích či drogách. Dochází k narušení mezilidských stavů nejen v pracovním kolektivu, ale také v rodině. Vlivem emoční nestability člověk snáze vybuchne, rozpláče se, reaguje nepřiměřeně.

Syndromem vyhoření jsou postiženi stejně muži jako ženy. Ohroženi bývají asi více jedinci, kteří pracují s dalšími lidmi, zastávají důležité profese, ale výjimkou nejsou ani pracující z domu například v internetovém marketingu.

Jak syndromu vyhoření předejít a jak ho řešit, pokud nás přece jen postihne, si povíme v dalším článku.

Postihl vás syndrom vyhoření? Jak jej poznáte?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!