link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Korsika / foto: Shutterstock

Korsika: Perla Středomoří

Antoine de Saint-Exupéry kdysi poznamenal, že „tak dlouho se milovalo moře se sluncem, až vznikla Korsika“. Podle specifické vůně ji údajně vždy bezpečně poznal Napoleon Bonaparte.

Pokud se vydáte na Korsiku, pravděpodobně bude první místo, které uvidíte přístav Bastia. Tento největší a také nejdůležitější přístav je zároveň druhým největším městem Korsiky. Odtud pak můžete pokračovat do vnitrozemí nebo se vydat poznávat členité pobřeží ostrova. Ať už budete putovat kamkoli, mějte se na pozoru. Místní komunikace jsou často velmi úzké a není žádnou zvláštností, když se na nich setkáte třeba s rodinkou divokých prasat. Někdy však není na škodu zastavit a obdivovat krásy místní přírody.

magazin.cz

 

Do oblasti jižní Korsiky jistě vejdete městečkem Sarténe. Historie dnešního malebného místa je však psána krví. Spravedlnost byla většinou v rukou místních obyvatel. Dalo by se říct, že tu platilo pravidlo oko za oko, zub za zub. Vendeta, tedy krevní msta, se tu ve velkém objevovala po roce 1000. Rodina zde byla vždy zkrátka něčím posvátným a tím nejdůležitějším. Hlavně v období 14. až 18. století tu byla vendeta takřka na denním pořádku. Jedině tak si mohli místní obyvatelé zjednat pořádek a spravedlnost.

magazin.cz

 

Situace dospěla tak daleko, že roku 1815 se Sarténe rozdělilo na dvě nepřátelské a nesmiřitelné části. Jedna byla pod ochranou royalistů, tedy skupiny soustředěné kolem rodiny Rocca Serry. Druhou část ovládali liberálové seskupení kolem rodiny Ortoliů. Kruté boje a vraždy mezi rodinnými klany byly běžnou součástí života obyvatel více než třicet let. A všichni si na to docela zvykli. V roce 1834 byl konečně vydán dekret zakazující krevní mstu.

Dodnes kladou Koršičané důraz na místo svého posledního odpočinku. Ti nejbohatší si vždy budovali přepychově hrobky v podobě kaplí či malých domků, a to nejen na hřbitově, ale často i na místech s nádherným okolím a výhledem do krajiny. I tato místa vás jistě okouzlí.

magazin.cz

 

Nádhernou a nezapomenutelnou částí ostrova je přírodní rezervace Roccapina. Průzračné tyrkysové moře obklopené skálami přímo nabízí ke koupání. Celá rezervace je plná malých zátok a skalních útvarů. Je také místem výskytu vzácné fauny a flory.

Na východním pobřeží ostrova se rozkládá oblast Calanche, kterou znají především horolezci. Jedná se o nejrozsáhlejší místo v Evropě, na kterém lze spatřit voštinové zvětrávání hrubozrnné žuly. Proto je Calanche zapsána na seznam UNESCO. Skály zde sahají do výše až 1200 metrů nad mořem. V této lokalitě můžete také vidět divoce rostoucí orchideje.

magazin.cz

 

Poblíž městečka Porto je rád horolezců. Ti zde najdou celou řadu výstupových tras různé délky a obtížnosti. Díky pevným jistícím bodům si zde na své přijdou i méně zkušení rekreační horolezci.

Odvážnější turisté mohou vystoupat na Monte Cinto, nejvyšší vrchol ostrova s nadmořskou výškou 2710 metrů. Pod vrcholem se nachází stejnojmenný tábor, převýšení mezi těmito dva body činí 1700 metrů. Tu schůdnější a lehčí část výstupu zdoláte zhruba za tři hodiny. Pak ovšem přijde to náročnější. Pokud je špatné počasí, neváhejte si najmout místního horského vůdce, který vám pomůže při orientaci v terénu. Mnohdy se totiž nevyznáte v místním značení.

Výstup z tábora na vrchol a následný návrat zpět, to je záležitost zhruba na dvanáct hodin. Výhled, který se vám z hory naskytne, za tu námahu prý stojí.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!