Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Německé císařství / foto: Putzger-Historischer-Weltatlas-89.-Auflage-1965

Před 70 lety zaniklo Prusko

V roce 1947 zanikl kdysi mocný stát. Kde se s jeho stopami setkáváme dnes?

Naše babičky a dědečkové jej možná ještě pamatují, protože formálně zaniklo až v roce 1947. Obyvatelům říkali „Prušáci“ nebo taky „Prajzi“. Byla to svého času nejmocnější evropská velmoc, jejíž počátky spadají až do období před naším letopočtem (na titulním obrázku modře). Tehdy žil v západním Pobaltí kmen Prusů, který měl svou vlastní, dnes již zaniklou řeč, a jeho obyvatelé byli pohany. To se jim stalo osudným, neboť katolické misionáře začalo území lákat. Pověření šířit zde katolickou víru obdržel pražský arcibiskup (Svatý) Vojtěch, který dostal v Prusku záhy ultimátum. Jestli prý nepřestane, bude s ním amen. Vojtěch neuposlechl a tak byl Prusy zabit. Od té doby je považován za mučedníka.

Malbork - první sídelní město vládců Pruska
Malbork - první sídelní město vládců Pruska

Nucená christianizace

Prusové odolávali dalších 200 let násilným vpádům a pokusům o nasměrování na křesťanskou víru. Stále však byli pohanští. Jak ale v Evropě postupně více a více států přijímalo křesťanství, Prusko se stávalo ojedinělým úkazem a lákalo k dobyvačným výpravám, zejména ze strany Polska. K této nepěkné činnosti se připojil i český král Přemysl Otakar II., který zde založil město Královec (dnešní Kaliningrad). Poslední odpor Prusů byl zlomen v roce 1295 a od té doby mu vládl řád Německých Rytířů. Území bylo poněmčeno a původních obyvatel zůstala po masakrech asi polovina. Hlavní město se postupně přesunulo z Malborku do Královce a nakonec po spojení s Braniborskem do Berlína.

Královec (Kaliningrad) - druhé hlavní město
Královec (Kaliningrad) - druhé hlavní město založené Přemyslem Otakarem II.

Vzestup mocnosti

Sebevědomé Prusko, tentokrát už většinově německé, získávalo od roku 1600 větší a větší vliv. Jakoby odplatou našemu králi uštědřilo tvrdý políček i Českým zemím, kdy za Slezských válek (1740-1745) připojilo 90 procent Slezska a taky Kladsko. Od té doby se do našeho státu tato území už nikdy nevrátila. Vítězné tažení Pruska přerušil až císař Francouzů Napoleon, který jeho vojska rozdrtil na padrť. Ovšem po Napoleonově tragickém tažení do Ruska a zničením jeho Grande Armée (Velké armády) Francouzi postupně ustupovali a Prusové se připojili k Rusům, odhodláni si vzít zpět to, co jim tento drzý Korsičan odebral. A získali toho opravdu hodně, 19. století bylo jejich.

Prusko v rámci Německého císařství
Prusko (modrou barvou) v rámci Německého císařství na vrcholu moci

V roce 1866 uštědřilo Rakousku tvrdou ránu v bitvě u Hradce Králové, o 5 let později porazilo Francouze a stejný rok bylo vůdčí silou ve vytvoření Německého císařství. Stalo se sice královstvím uvnitř německé říše, kterých tam existovalo více, ale bylo jeho daleko nejmocnějším členem. Navíc, pruský král se stal německým císařem a tato hodnost byla dědičná pro další potomky pruského krále. To samé platilo i v případě kancléře, který se vybíral vždy z pruských politiků – jako první nastoupil slavný Otto von Bismarck. Vůdčí role království trvala až do porážky Německa v první světové válce. Ano, naše prababičky říkávaly – tam se bojovalo proti „Prušákům“ nikoliv Němcům. Pak už to šlo s Pruskem z kopce. Stalo se svobodnou zemí v rámci bývalé Výmarské republiky a po Druhé světové válce bylo spojeneckou okupační správou zrušeno. Letos si tedy připomínáme 70 let od jeho zániku.

Pruští vojáci v I. Světové válce
Pruští vojáci v I. Světové válce

Stopy Pruska u nás

Na základě porážky Prusů v 1. Světové válce získalo malé území Slezska zpět i Československo. V roce 1919 bylo na úkor Pruska připojeno Hlučínsko, ležící východně od Opavy. Obyvatelům se tam dodnes říká „Prajzi“ nebo „Prajzáci“ a samotnému území „Prajzská“. Kraj si dodnes zachoval specifické nářečí a rodáci mají velmi zajímavou možnost získat německé občanství. Jelikož německé zákony uznávají pokrevní přenos národnosti až o 2 generace, každý obyvatel Prajzské, který tuto příslušnost svého dědečka nebo babičky prokáže, má na německé občanství nárok. „Prajzů“ pobírajících německý důchod tam je tedy dost i v dnešní době.

Prusko – zaniklá evropská velmoc, avšak stále přítomná

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1