Mariánské Lázně a jejich nelázeňský unikát

Tisíc metrů dlouhá plochá dráha je jediná v republice, kdežto krátkých klasických plochých drah je několik. Na vlastním stadionu není zase tak nic zvláštního, ovšem jeho umístění v lázeňském městě je také poněkud nezvyklé.

Stadion pro koně

Dráha byla postavena za první republiky v roce 1922 a přinesla nový akcent do sportovního života města. Plochá dráha s délkou 1.000 metrů byla v rukou finančního konsorcia – Dr.Kerber – Procházka - ředitel Langen. Úplně na začátku se tu pořádaly populární závody chrtů a koní, později sloužila také pro motocykly a automobily. V polovině dvacátých let se zde konaly vůbec první plochodrážní závody. Byly to motocyklové a automobilové podniky, které se zde začaly prosazovat na úkor koňských závodů. Na špičkové úrovni se zde závodilo po 2. světové válce. Pořádaly se zde obvykle jeden až dva závody ročně a některé byly dokonce součástí mistrovství Československa jednotlivců. Na sklonku 50. let navíc klub disponoval i solidní jezdeckou základnou. Vyvrcholením této etapy byly dva závody kvalifikace mistrovství Evropy, kterých se tak mohly zúčastnit i naši jezdci. Obnova dráhy nastala v roce 1970 ve spolupráci s továrnou Jawa, která kdysi vyráběla špičkové plochodrážní stroje.

Závody Mistrovství světa

První závod MS se v Mariánských Lázních odjel v roce 1972. Další závod MS zde byl v roce 1976 a ten vstoupil do historie jednak návratem našich jezdců do světové elity, ale hlavně triumfem nových čtyřventilových strojů Jawa. Mariánské Lázně se záhy zařadily mezi pořadatelskou špičku této plochodrážní disciplíny, nejen kvalitou dráhy, ale i vzornou organizací závodů. Na místním stadionu se pořádaly závody finále MS v minimálně tříletých intervalech. V roce 1998 se plochodrážní ovál hostil semifinále MS. Od té doby lázeňská plochá dráha stagnovala. Závody mistrovství republiky se na místní dráhu vrátily v roce 2003 a světové závody v roce 2007 v podobě čtvrtfinále MS

Hukot v lázních

Od roku 1958 do roku 2014 se zde odjelo 33 Mistrovství světa a 2 Mistrovství Evropy. Určitým světovým unikátem je, že stadion dlouhé ploché dráhy je umístěn v lázeňském městě světového významu. Toto spojení patří mezi několik divů České republiky a tudíž si lázeňští hosté mohou občas užít i pořádného hluku. V roce 1983 zde byl Jiří Štancl umístěn na druhém místě. Tento jezdec je pojmem nejen v Československém plochodrážním sportu, ale je znám po celém světě. V letech 1989 až 1991 zde získal stříbrnou medaili Aleš Dryml st. a potěšil početné obecenstvo lázeňského města. Ještě v roce 1989 sledovalo nejlepší světové jezdce přes 20 tisíc diváků. Nyní jich chodí přibližně něco okolo čtyř tisíc. Milan Čepela, organizátor MS na dlouhé ploché dráze to však považuje za úspěch - ve srovnání, kolik lidí přichází na fotbal, či na hokej.

Mariánky nejsou jen lázně – Zdroj: Shutterstock.com

Stadion skomírá i ožívá

Plochodrážní stadion prožívá období slávy i úpadku. I přes diskuse, zda stadion patří do lázeňského města či nikoliv, tak pravděpodobně přežije a může se dočkat svého dalšího rozvoje. Jak se bude vývoj lokality ubírat, nastínila studie využitelnosti. Prvotní je zachovat samotný ovál dráhy. Ten je jakýmsi středobodem všech úprav. Z dotazníkového šetření pak vzešla myšlenka, že si tu lidé přejí vystavět in-line dráhu. Po té byla největší poptávka, tu bychom tam měli vybudovat s tím, že mezi dalšími návrhy byl například vznik multifunkčního sportovního hřiště, přesun fotbalového hřiště, nebo třeba vznik vodní plochy uvnitř oválu. Ta by měla zadržovat dešťovou vodu a sloužit jako rezervoár pro zavlažování okolní zeleně a kropení sportovišť. Veškeré úpravy uvnitř dráhy jsou plánovány tak, aby nerušily průběh a sledování závodů. Pokud by tu vyrostly stavby, musely by být výškově odpovídající, nebo takové, aby je bylo možné na dobu konání sportovní akce demontovat.

Zdroje:

https://www.marianskelazne.cz/katalog-sluzeb-marianske-lazne/sport/plocha-draha/

https://mapy.com/en/?source=base&id=1982171