Poslední strážci pravěku
Tento kousek země v Bengálském zálivu je domovem patrně nejizolovanějšího kmene na naší planetě a Sentinelci obývají svůj ostrov o velikosti Manhattanu už tisíce let. Odhaduje se, že jich žije pouhých 50 až 400. Přestože okolní svět zažil průmyslovou revoluci, dvě světové války a lety do vesmíru, Sentinelci zůstávají lovci a sběrači. Neznají dokonce ani způsob, jak rozdělat oheň – čekají, až do džungle udeří blesk, a pak uhlíky pečlivě udržují. Jakýkoliv pokus o kontakt zvenčí vnímají jako agresi. Své o tom vědí posádky ztroskotaných lodí i indická pobřežní stráž.
Tragický pokus o záchranu duše
Svět si na tajuplný ostrov znovu vzpomněl v listopadu 2018. Mladý americký misionář John Allen Chau se tehdy rozhodl, že kmen obrátí na křesťanství. Podplatil místní rybáře, aby ho i přes přísný zákaz indické vlády k ostrovu dovezli. Jeho první pokus skončil varovným výstřelem – šíp tehdy zasáhl bibli, kterou držel v ruce. Chau se přesto vrátil. Rybáři, kteří ho sledovali z dálky, druhý den viděli, jak domorodci táhnou jeho bezvládné tělo po pláži. Jeho ostatky nebyly kvůli bezpečnosti nikdy vyzvednuty.
Jediný úspěšný kontakt
V roce 1991 se indické antropoložce jménem Madhumala Chattopadhyay podařilo nemyslitelné. Jako první žena v historii navázala s kmenem mírový kontakt a místo zbraní jim z lodiček házela do vody kokosové ořechy (které na ostrově nerostou). Domorodci byli tak fascinovaní, že nakonec přišli do vody až k ní a kokosy si brali přímo z rukou. Indická vláda ale tyto návštěvy brzy stopla. Ukázalo se totiž, že po každém kontaktu začali domorodci trpět neznámými nemocemi, a hrozilo, že je vědci nechtěně vyhubí.
Proč je izolace oboustrannou nutností?
Indická vláda, pod jejíž správu ostrov oficiálně spadá, po letech neúspěšných pokusů o kontakt vyhlásila kolem ostrova pětikilometrovou zakázanou zónu. Důvody pro striktní izolaci jsou hned dva: Sentinelci totiž bez váhání zabijí každého, kdo vstoupí na jejich pláž. Kmen navíc žije v izolaci tak dlouho, že jeho členové nemají imunitu proti běžným civilizačním chorobám. Obyčejná chřipka nebo spalničky, které by tam turista zanesl, by mohly během několika týdnů vyhladit celou populaci ostrova.
Katastrofu tsunamí v roce 2004 přežili díky „šestému smyslu“
Když v roce 2004 zasáhlo Indický oceán ničivé tsunami, které zabilo přes 230 000 lidí, panovaly obavy, že kmen ze Severního Sentinelova ostrova byl kompletně smeten z povrchu zemského. Ostrov totiž ležel přímo v dráze vlny. Vrtulník indické armády, který letěl zkontrolovat situaci a shodil na pláž zásoby jídla, ale čekalo překvapení: z džungle vyběhl bojovník a s lukem v ruce začal na helikoptéru střílet. Sentinelci přežili bez cizí pomoci. Podle antropologů totiž umí dokonale číst chování ptáků a moře – jakmile voda začala ustupovat, pochopili, co se děje, a včas utekli na nejvyšší místa ostrova.
Zda se Sentinelci někdy rozhodnou otevřít světu, zůstává záhadou. Prozatím však zůstávají živoucím důkazem toho, že na Zemi stále existují tajemství, která bychom možná měli nechat být.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.cz/historie/antropolozka-prvni-kontakt-sentinelci/
https://www.denik.cz/cestovani-po-svete/severni-sentinel-ostrov-na-konci-sveta/
https://www.koktejl.cz/dobrodruzstvi/temto-ostrovum-je-lepsi-se-obloukem-vyhnut-priroda-je-proti/
Ostrov, kam nikdo nesmí: Na Sentinelově ostrově se stále žije jako v pravěku
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!