MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Jenže zatímco bouračka v autě dává relativně slušnou naději na přežití, letecká katastrofa většinou končí špatně, hodně špatně.

Letošek nebyl pro aerolinky zrovna světlý rok. Spadlo hned několik letadel. Některá nákladní, jiná nízkokapacitní, ale v Rusku, Španělsku a Africe to byly katastrofy největšího kalibru.

Pochybení pilotů bývají minimální, a ač se to příliš nemedializuje – odpovědnost nese špatný technický stav letadel, která jsou navíc před letem kontrolována třeba jen pět minut namísto minimální půlhodinky. To by totiž znamenalo zdržení, a tak se radši riskuje.

Nehledě na rozvojové země či bývalý Sovětský svaz. Tam sednout do letadla rozhodně není nic příjemného. Pojďme však prozkoumat fakta, která o leteckých katastrofách dost možná ještě nevíte.

Přežití pádu letadla je pozitivní věc
Jistě, přežít pád letadla je pokaždé důvod k radosti. Máte prostě štěstí v neštěstí. Ovšem vlivy takového přežití jdou ještě dále. Vědcům se podařilo zjistit, že lidé, kteří katastrofu přestáli, vykazují mnohem větší psychickou stabilitu, než ti, kteří nikdy žádný pád nezažili.

Jsou zdravější, sebevědomější, neprožívají úzkost a překvapivě ani post-traumatický stres. Navíc mají dobře srovnaný žebříček hodnot. Není divu, když dokázali uniknout hrobníkovi z letadla.

Vědci se domnívají, že jejich psychická síla pochází z domnění, že do jisté míry dokáží kontrolovat situaci. Jistě, měli štěstí, ale něco v nich začne hlodat, že se o své přežití sami zasloužili. A to jim dává jistotu.

Prvních devadesát sekund po havárii rozhoduje
Jakmile dojde ke katastrofě, prvních devadesát sekund je naprosto rozhodujících. I proto se jim říká „zlatý čas“. Podle bezpečáků od aerolinek je vaše chování v těchto chvílích zásadní. Tady se rozhoduje, zda máte nějakou šanci na přežití, nebo ne, tedy v případě, že jste stále naživu.

Většina lidí propadá panice a třeba si ani neuvědomí, že musí utíkat od hořících trosek, strhat ze sebe rozžhavené oblečení a pokusit se nedýchat toxické výpary. Je to na mozku, který musí rychle jednat a okamžitě přijímat důležitá rozhodnutí.

Prostě došel benzín
Zní to neslýchaně lajdácky, ale je to tak. Spousta leteckých katastrof byla zapříčiněna takovou banalitou, jako je, odborně řečeno, palivové vyhladovění. Stačí série lidských chyb a nedorozumění na letištní ploše a letadlo může vzlétnout nenatankované. A jelikož to opravdu není pták, který umí plachtit, poroučí se rychle k zemi.

Pravda, ve vyspělých zemích a u velkých cestovních letadel se to stává minimálně, ovšem na menších letištích v Africe či Asii jsou takové případy relativně běžné.

Pilot může zasáhnout
Ne vždy platí, že se letecká katastrofa nedá korigovat. Piloti nejsou tak bezmocní, jak se zdá. Pokud třeba odejdou motory, ještě není všechno ztraceno a borci v kabině se mohou pokusit letadlo položit někam na volné prostranství. Je to sice pořádně tvrdé přistání, které navíc předpokládá určité natočení a klesání letadla, ale pořád lepší než vrazit přímo do skály.

Přesně na tyto situace se vztahuje onen dril, který musíte absolvovat před každým vzletem. Letuška předvádí všechno možné včetně plovací vesty pro případ, že to zaboříte do moře.

Šance na pád je 0,00001%
Abychom vás uklidnili, musíme pochopitelně přiložit i něco oficiálních dat. Profesor Jeff Rosenthal dospěl k zajímavému závěru, který se týká každého, kdo se ještě chystá nastoupit na palubu letadla. Šance, že přežijete svůj příští let, je 99,9999815%. A to není špatné.

K něčemu to přirovnejme. Takže sázky jsou podobné, jako na narození čtyřčat. Ale ne ledajakých čtyřčat, nýbrž přirozeně počatých čtyřčat. A nejen přirozeně počatých, ale také naprosto identických přirozeně počatých čtyřčat.