MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Muž, který odmítl podepsat Moskevský protokol

Lékař a politik František Kriegel patří mezi nejvýraznější osobnosti srpna 1968. Jako jediný odmítl podepsat Moskevský protokol, který legalizoval okupaci Československa. Přestože za svůj postoj zaplatil politickou kariérou a následnou perzekucí, zůstal symbolem osobní statečnosti a morální pevnosti.

Položil život při obraně Československého rozhlasu

Jednou z prvních obětí okupace se stal zaměstnanec Československého rozhlasu Josef Luxa. Stalo se tak 21. srpna 1968, když sovětští vojáci se pokoušeli umlčet vysílání. Před budovou rozhlasu se shromáždily stovky lidí. Luxa pomáhal při obraně budovy a podporoval pracovníky, kteří navzdory střelbě pokračovali ve vysílání. Během útoku byl smrtelně zasažen střelbou. Jeho jméno dnes připomínají pamětní desky.

Technik, jenž se snažil zachránit vysílání

Bohumil Siřínek patřil mezi zaměstnance rozhlasu, kteří i během útoku udržovali provoz vysílací techniky. Když se okupanti snažili rozhlas umlčet, pomáhal zajišťovat náhradní přenosy a přesuny technického vybavení. Právě díky lidem, jako byl Siřínek, se podařilo několik dalších hodin vysílat informace do celého tehdejšího Československa. Obyvatelé tak věděli, že československé vedení okupaci nepozvalo a že mají zachovat klid.

Žena, která ukázala svůj odpor před celým světem

Olympijská vítězka Věra Čáslavská patřila mezi nejznámější sportovkyně své doby. Jen několik týdnů po okupaci odjela na olympijské hry do Mexika. Při slavnostním ceremoniálu během sovětské hymny demonstrativně odvrátila hlavu. Tento nenápadný, ale jasný protest sledovaly miliony diváků po celém světě. Po návratu do Československa za svůj postoj tvrdě zaplatila. Dlouhá léta měla zákaz veřejně vystupovat a věnovat se své profesi.

Odvážný student, jenž za záchranu nasadil vlastní život

Osmnáctiletý student Karel Kovařovic, který se nacházel shodou okolností 21. srpna 1968 u budovy Československého rozhlasu v Praze, kde sovětští vojáci stříleli do civilistů, se nebál nasadit vlastní život za záchranu těžce zraněného. Během záchrany byl dvakrát postřelen. Přesto se mu podařilo raněného dostat do bezpečí. Sám Kovařovic později vzpomínal, že v tu chvíli nepřemýšlel nad vlastním životem. Po uzdravení se pak aktivně zapojoval do dalších protestů proti okupaci.

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/invaze-1968-pribehy-20-stoleti_2309120700_mst

https://prazsky-magazin.cz/krimi/hrdinove-roku-1968/