Komiksům propadají i ženy, mezi čtenáři je jich více než polovina

Návštěvníky to utvrdilo v dojmu, že komiks je doménou mužů. Skutečnost je ovšem trochu jiná.

Přestože deváté umění, jak je dnes komiksu přezdíváno, je záležitostí dvacátého století, jeho počátky můžeme datovat až do časů starověkého Egypta i předkolumbovské Ameriky. Již v těchto dobách vznikaly nástěnné malby, zobrazující příběhy pásmem obrázků a textů.

Za jakési předchůdce komiksu můžeme považovat i iluminované rukopisy z raně křesťanské doby či slavnou tapisérii z Bayeux, vyobrazující dobytí Británie Normany. Za první komiks v moderním slova smyslu je ovšem pokládán až novinový strip Žluté dítě (Yellow Kid) z roku 1896 od Richarda Outcaulta.

Deváté umění se pak rozšířilo až ve dvacátém století; velké popularity se těšilo ve Spojených státech, Velké Británii či Francii. Dnes je stále oblíbený komiks podvědomě považován za mužskou doménu, ať už mluvíme o jeho tvůrcích, nebo o čtenářích.

V říjnu však francouzský Národní svaz nakladatelů (Syndicat national de l’édition) a institut GfK publikovaly studii, v níž ženy tvořily více jak polovinu (53 %) ze vzorku 15 000 komiksových čtenářů. Pro srovnání: Beletrii kupují podle průzkumů také častěji ženy než muži, v posledních průzkumech jich bylo 59 %.

Finální počet skutečných čtenářek komiksů je ovšem o něco nižší, neboť – tak jako u knih – je vysoká pravděpodobnost, že ženy kupují grafické romány a komiksy jako dárek pro někoho jiného.

„Některé z nich samozřejmě pořizují komiksy pro své děti, ale určitě existují i pravidelné čtenářky komiksů,“ dodává Moïse Kissous, vedoucí studie. „Náš průzkum však dokazuje, že (ženy) mají rády mangu, komiksy i grafické romány. Tento nárůst ženských čtenářek bude mít i další dopady, například zvyšující se počty autorek či více kvalitních nabídek ze strany nakladatelů.“

Studie se také věnuje tomu, kdo je typickým čtenářem komiksů. Z údajů vyplývá, že jde o jedince – ať muže, nebo ženu – staršího jednačtyřiceti let z vyšších vrstev, jenž kromě komiksů nakupuje (v 97 % případů) i jiné knihy; z devatenácti publikací, které v průměru ročně zakoupí, totiž bývá jen pět grafických románů. Utratí za ně v průměru 200 eur.

I přes popularitu komiksů není Moïse Kissous spokojen s tím, jak k nim mnozí knihkupci přistupují. „Stále je dost knihkupectví, kde komiksy kvůli nedostatku místa neprodávají vůbec, nebo mají jen hrstku výtisků v oddělení humanitních věd,“ dodává.