Agent Ethan Hunt je zpět!

Oproti svým „kolegům“ Jamesi Bondovi nebo Jasonu Bourneovi je agent Ethan Hunt z tajné vládní organizace IMF (Impossible Missions Force) často docela nespravedlivě přehlížen. Tento hrdina, ztvárňovaný tradičně Tomem Cruisem, je hlavním protagonistou filmové série Mission: Impossible, která se volně inspirovala stejnojmenným televizním seriálem (u nás vysílaný pod názvem Nulová šance) z roku 1966, resp. 1988. První díl (1996) režírovaný Brianem de Palmou byl přijat velice kladně, třebaže mnozí těžce nesli obsazení Cruise, zato díl druhý (2000), který si vzala pod taktovku legenda zběsilé filmové akce John Woo, se nesl ve znamení neúspěchu.

Po šestileté odmlce se studio Paramount k tématu vrátilo, jako režiséra si vybralo J. J. Abramse, který dokázal sérii oprostit od přepálené „macho“ akce a znovu sérii vdechnul v rámci možností realistický tón, který tak slušel prvnímu dílu. Nyní se série opět vrací a vzhledem k předchozímu úspěchu nepřekvapí, že Abrams zůstal na pozici producenta. Snímek Mission Impossible – Ghost Protocol dostal překvapivě do vínku „pixarovského“ režiséra Brada Birda (Úžasňákovi, Ratatouille), který doposud s hraným filmem neměl režisérskou zkušenost. Riskantní tah se však vyplatil a nám je tak naservírován neotřelý a osvěžující snímek.

Spletitý děj filmu opět sleduje osudy Ethana Hunta (Tom Cruise), agenta špionážní organizace IMF, který s pomocí svých dvou kolegů Benjiho Dunna (Simon Pegg) a Jane Carterové (Paula Patton) plní misi v Moskvě. Mise je však zakončena neočekávaným bombovým útokem na Kreml a organizace IMF je díky své přítomnosti hlavním podezřelým. Americký prezident vyhlásí „Ghost Protocol“ a agent Hunt a jeho kolegové jsou zanecháni svému osudu. Jejich poslední záchrana, ředitel IMF (Tom Wilkinson), je zabita a tým získává neočekávanou posilu v podobě záhadného analytika Williama Brandta (Jeremy Renner). Mají jedinou šanci – dopadnout skutečného viníka, ruského jaderného stratéga švédského původu, Kurta Hendrickse (Michael Nyqvist).

Tolik k základnímu nástinu děje, který je samozřejmě ve skutečnosti ještě mnohem komplikovanější, jak už se koneckonců v této sérii stalo dobrým zvykem. Příběh nás kromě Moskvy (za kterou v některých scénách zaskočila Praha) zavede do Dubaje, či do Bombaje. Ačkoli se již s prvními informacemi objevily zprávy, že je tento díl jakýmsi rebootem celé série, není tomu tak a k plnému pochopení některých momentů je dobré (nikoli však zcela nezbytné) vidět alespoň předchozí třetí díl. Pravdou zůstává, že několik narážek na minulé události mi tak úplně nesedlo (divné cameo Vinga Rhamese) a změnou režiséra se opět malinko proměnil žánr, ale vzhledem k Birdově praxi v komediálně laděných animácích se jedná o změnu více než osvěžující.

Zmínkou komediálního ladění se dostáváme k dalšímu aspektu a tím je značná odlehčenost celého snímku. Předchozí díly filmové série byly převážně špionážně-akční thrillery, které sice tu a tam humor obsahovaly, ale nejednalo se vysloveně o nějaký trend. To už nyní neplatí a snímek je zvláště zásluhou Simona Pegga (Jednotka příliš rychlého nasazení, Star Trek) po delší době filmem, u nějž jsem se smál nahlas hned několikrát. Na minulé díly (i na televizní seriál) je zde často odkazováno, avšak s určitým humorným pomrkáváním, což snímek paradoxně dělá ještě „realističtější“ (uvozovky jsou na místě, neboť se pořád jedná o filmový vesmír, kde lze vytvořit masku, která je naprosto k nerozeznání od obličeje…).

Herecké obsazení, jak už jsem naznačil, se k filmu výborně hodí. K Tomu Cruisovi (Minority Report, Valkýra) role Ethana Hunta vysloveně patří a jeho případné přeobsazení v dalších pokračováních by určitě nebyl dobrý nápad. Další v pořadí je Ethanova parťačka Jane v podání Pauly Patton (Déjà Vu, Zrcadla), kterou i přes její snahu zahrát „krásnou terminátorku“ zastiňují její tři mužští kolegové. Jeremymu Rennerovi (Smrt čeká všude, Thor) se výkon podařil na jedničku a těším se na něj v Avengerech. Michael Nyqvist (trilogie Milénium) dostal jako záporák až trestuhodně málo prostoru a Léa Seydoux (Robin Hood, Půlnoc v Paříži) správně působí dojmem nevinné dívky, která se nerozpakuje kohokoli na potkání zabít.

Pokud mi něco na filmu vadilo, tak to byla zejména nelogičnost některých dějových smyček, které jsem si však uvědomil až po jeho skončení, což je výjimečně dobré znamení. Mám zde na mysli zejména celou eskapádu s výměnou kódů za diamanty, nebo celou zápletku v Indii. Když byla řeč o celkové „realističnosti“, nemohu se zbavit dojmu, že neprobíhá na všech frontách. Během filmu také schytá Ethan několik ošklivě vypadajících úderů a pádů, nic se mu však nestane až do závěrečné konfrontace, která takto dopadla patrně jen, aby bylo učiněno epickému finále zadost. Tyto drobné chybičky lze však s klidným srdcem odpustit, protože vyznění celého filmu tu opravdu hraje prim.

Mission Impossible – Ghost Protocol je výborný film a příznivcům rychlé špionážní akce jej nelze než doporučit. Sázka do loterie se vyplatila a Bradu Birdovi náleží skutečně zasloužené ostruhy za jeho první hraný film, který navíc dokázal obohatit o svůj originální rukopis. Bude-li se tedy natáčet páté pokračování, na němž mimochodem Bird, Cruise i Pegg projevili zájem se podílet, budu se zcela bez obav těšit na další originální eskapády agenta Hunta.

Mission: Impossible – Ghost Protocol, USA 2011, 133 minut. Režie: Brad Bird. Hrají: Tom Cruise, Simon Pegg, Paula Patton, Jeremy Renner, Michael Nyqvist, Léa Seydoux, Miraj Grbic, Josh Holloway.

Hodnocení: 8/10