Dvoufázový spánek je praktika známá po tisíciletí. Ve středověku se jednalo o zcela běžnou záležitost, o níž najdeme zmínku i v kronikách a soudních spisech.
Jak takový spánek vypadal? Lidé šli obvykle spát krátce po setmění, aby zhruba o půlnoci opět vstali a hodinu až dvě se věnovali různým činnostem. Třeba domácím pracím, jídlu, modlitbám nebo si jen tak povídali. Poté opět uléhali ke spánku a spali až do úsvitu.
Přirozený dvoufázový cyklus
Takto rozdělený spánek přitom může být pro lidi přirozený, pomoci jim v produktivitě a vyřešit nespavost. Naznačuje to výzkum současného amerického psychiatra a odborníka na spánek Thomase Wehra. Podle něj se spánek lidí, kteří tráví noc bez umělého světla, přirozeně rozdělí do dvou cyklů.
Skupinu dobrovolníků vystavil simulaci dlouhých zimních večerů, kdy 14 hodin denně trávili v naprosté tmě. Po několika týdnech u nich došlo k samovolné změně, kdy začali spát ve dvou čtyřhodinových blocích s klidnou přestávkou uprostřed. Dvoufázový spánek ostatně můžeme pozorovat i v komunitách, které žijí mimo civilizaci.
Má to svá negativa
Dvoufázovému spánku se v současnosti dostává znovu pozornost. V praxi byste si měli jít kolem osmé hodiny večerní lehnout, o půlnoci vstát, dvě hodiny se věnovat nějaké produktivní činnosti a následně na čtyři hodiny opět usnout.
Pro moderního člověka má ale takový spánek i svá úskalí. Možná se vám po vykonávání činnosti nepodaří znovu usnout, nezvládnete o půlnoci vstát nebo raději sáhnete po telefonu. A místo vyřešení problému s nespavostí ho ještě prohloubíte. Když se ale někdy uprostřed noci probudíte s klidným a bdělým mozkem, nepropadejte zoufalství z toho, jak opět usnete. Vaše tělo prostě jen reaguje na přirozené biologické signály. Přijměte bdělost, zkuste si chvíli číst nebo jen tak rozjímat, než se ospalost přirozeně vrátí.
Zdroje:
Dvoufázový spánek praktikovali lidé ve středověku běžně. Dnes se vrací do módy
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!