První kávová zrna aneb co praví legenda
Údajně prvně kávová zrna ochutnaly kozy. Alespoň dle jedné z legend. Dle kozí legendy habešský pasáček Kaldi vodil své stádo na různá místa. Když ovšem přišli tam, kde rostly keře plné červených bobulí, povšiml si u koz výrazné změny v chování. Po pozření bobulí kozy byly mnohem živější. A tak mu to nedalo a sám také plody ochutnal. Zjistil, že nechutnají špatně, najednou zmizela jeho únava a cítil více energie.
Byl z toho tak nadšený, že o tom řekl opatovi z nedalekého kláštera u jezera Tana. Ten jeho entuziasmus nesdílel. Považoval plody za ďáblovo pokušení a hodil je do ohně. Jenže namísto síry se okolím linula doslova božská vůně, což vzbudilo opatovu zvědavost. A tak zrnka z ohně vybral a zkusil s nimi různé pokusy. Díky kterým zjistil, že odvar z nich uvařený má zajímavou chuť, jakožto posilující účinek. Tento příběh se měl stát okolo roku 850 v provincii Kaffa v dnešní Etiopii.
Pohled do historie a první reálné zmínky
Kávovník pochází skutečně z Etiopie. V tomto tak lze dát výše uvedené legendě za pravdu. První zmínky pramení ze 6. století. Etiopané nejdříve kávová zrna žvýkali a teprve poté, když po požáru zjistili, že káva má příjemné aroma, tak ji začali pražit. I když zmínky o kávovníku jsou z dob před naším letopočtem, tak archeologické zdroje se o konzumaci pražené kávy zmiňují okolo 9. století našeho letopočtu.
V 16. století nastal pád kávy. Konkrétně rok 1511 byl takřka likvidační, neboť její energii dodávající účinky byly náboženskými vládci považovány za obdobné alkoholu. Tudíž se stala káva „škodlivou“ a veškeré její zásoby byly zničeny, jakožto prodej byl zakázán. Rozkvět tohoto lahodného moku nastal v 18. a 19. století, kdy se káva stala obchodním artiklem.
Experiment s kávou na zločincích
Ve Švédsku platil zákaz kávy. Král Gustav III. ji vnímal jako ďáblovo dílo a chtěl nebezpečnost kávy i čaje prokázat. Rozhodl se pro experiment. Vzal dva zločince odsouzené na smrt. Připravil pro ně šálek s nápojem. Do jednoho naléval kávu a do druhého čaj. To vše se dělo pod dohledem dvou lékařů.
Zdokumentovaná je však jen smrt obou lékařů a krále Gustava III. v roce 1972. Jak dopadli zločinci, to se neví. Nicméně dnes patří Švédsko spolu s ostatními skandinávskými zeměmi v konzumaci kávy na špici. Co se týče nás, tak průměrný Čech vypije kolem 370 až 450 šálků kávy za rok.
Zdroje:
https://www.stoplusjednicka.cz/je-libo-kavicku-ktere-staty-ji-zakazaly-jak-si-vedla-v-ceskych-zemich
Historie kávy: Proč byla v některých zemích zakázaná?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!