link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock

Je na hradě Houska brána do pekla?

Hrad Houska je dnes takřka fenoménem všech milovníků záhad a tajemství. Podle některých z nich je Houska tím nejtajemnějším hradem v České republice vůbec.

Podle pověsti nechal hrad Housku postavit kníže Pšovanů Slavibor, který byl otcem svaté Ludmily. Ta byla manželkou prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. (vládl 853–889). Tento panovník během své vlády nechal vybudovat v místech dnešního hradu dřevěné hradiště. Podle některých legend bylo kdysi na místě Housky staroslovanské pohanské centrum, které sloužilo obyvatelům k magickým rituálům. Tuto teorii však zatím žádný odborník nepotvrdil.

Co však víme jistě je to, že dřevěné hradiště v místech dnešního hradu Houska kdysi skutečně stálo. Prý sloužilo jako severní opěrný bod kmene Pšovanů. Centrum tohoto kmene bylo někde v místech dnešního města Mělníka, nad soutokem řek Labe a Vltavy. Z tohoto centra odešel spolu s částí kmene Slaviborův syn Húska či Húsek. Ten se usadil v místech dnešní Housky.

Historie hradu Houska sahá do 13. století. Z této doby je známá první písemná zmínka o Housce. Dodnes však není jasné, kdo nechal hrad postavit. Historici se shodují na tom, že zakladatelem Housky byl král Přemysl Otakar II. (vládl 1253–1278). První doložený majitel hradu je však Hynek z Dubé. O tom pochází písemná zpráva z roku 1316. Housku tak mohli založit až páni z Dubé. Hrad tomuto českému panskému rodu mohl plnit funkci menší pevnosti, která by střežila okolní državy.

A co že je na hradě Houska tak tajemného? Houska se zapsala do dějin hned několika zvláštními událostmi.

 

magazin.cz

 

Slavný český historik August Sedláček (1843–1926) ve svých knihách píše, že v místech dnešní hradní kaple Nejsvětější trojice byla kdysi velká a hluboká průrva do skály. Jak sám Sedláček zapsal: „O díře ve skále se povídalo, že tam zlí duchové bydleli, a přeměňujíce se v různých zvířat tvářnosti, lidi tudy chodící strašili.“ Český historik také zaznamenal velmi zvláštní událost, která se na Housce stala. Jistý muž byl za trest do skalní průrvy spuštěn po laně. Po chvíli se z díry ozval strašlivý křik a muž byl rychle vytažen. Lidem pak s hrůzou vyprávěl, co strašlivého ve skále viděl. Od té doby se začalo mezi lidmi vyprávět o tom, že na hradě Houska je brána do pekel. Tou měla být právě zmíněná průrva ve skále. Lidé se ji ze strachu z ďáblů a démonů rozhodli zasypat, ta však jakoby pohltila vše, co se do hodilo. Zda se díru nakonec podařilo zasypat, to nikdo neví. V roce 1600 byla nad skalní průrvou vystavena kaple Nejsvětější trojice. Ta měla zabránit, aby někdo mohl do pekla vstoupit či z něho vystoupit.

Podle starých legend byli lidé nuceni opustit staroslovanské hradiště Pšovanů kvůli tajemné díře ve skále, kde se zničehonic objevila. Z pukliny vycházel prý hrozný zápach. Lidem se od té doby údajně také zjevovali nejrůznější démoni a příšery. Proto obyvatelé hradiště raději opustili. O hradiště se nikdo nestaral, a tak pomalu pustlo. Lidé se na toto místo báli chodit.

 

magazin.cz

 

Obava z pekelné brány se objevuje i v další pověsti. Slaviborův syn Húska (či Húsek) odešel prý z obavy z démonů se svým kmenem do Lužických hor, kde se přidali ke kmenům Lemuzů a Lužických Srbů. Hromadný odchod kmenů měl však zřejmě jiný důvod, a to mocenský vliv Přemyslovců a christianizaci. Část kmene Pšovanů, která uznávala starou víru, pak hledala nové území pro život mezi severními slovanskými kmeny, která byly taktéž pohanské.

Poněkud romantická legenda o starých pohanských magických rituálech nedaleko skalní průrvy v místech dnešního hradu Housky vznikla pravděpodobně na základě hypotézy, podle níž unikají z průrvy ve skále jedovaté plyny. Díky nim se prý pohanští kněží dostávali do zvláštních stavů vědomí. Plyny mohly také způsobit halucinace, lidé tak viděli třeba děsivé duchy a démony.

K hradu Houska se váže také další pověst, a to o lupičské skupině Švédů, která se do českých zemí dostala na konci třicetileté války. V roce 1648 došlo v Evropě k uzavření míru. V té době se také mnoho švédských vojáků stalo loupežníky. Loupeživá rota Švédů se usadila také na hradě Houska, odkud podnikala loupežné výpravy do okolí. V čele skupiny stál voják jménem Oront, který prý na Housce prováděl rituály černé magie. Díky tomu se stal nezranitelným.

magazin.cz

 

Oront se svými loupežníky páchal v okolí Housky mnoho škod. Nejednou loupežná skupina přepadla i kupce mířící se svým zbožím do Mělníka nebo do Prahy. Dlouhou dobu nemohl Oronta nikdo dopadnout a nebylo možné ho zranit, natož zabít. Stará pověst říká, že vůdce loupežníků zabil jistý myslivec, a to stříbrnou kulkou, která byla ulitá přesně pro Oronta. Jan taková kulka prý mohla černokněžníka zabít. Orontovi vojáci také trestu neunikli. Duch Oronta prý dodnes straší na hradě v podobě černého jezdce na koni. Vidět ho lze prý v celých Kokořínských lesích.

Na Housce se dnes prý čas od času dějí zvláštní věci. Nejtajemnější je na hradě kaple Nejsvětější trojice, a to hlavně kvůli tomu, že střeží údajnou bránu do pekel. V kapli se prý některým návštěvníkům hradu dělá špatně, další se zase začnou zničehonic bát. Že by ze skalní průrvy pronikalo na zemský povrch něco špatného? Nebo z ní unikají škodlivé plyny? Co ukrývá údajně nejtajemnější hrad v České republice? Po tom můžete pátrat třeba sami.

magazin.cz

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1