link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Sochy Velikonočního ostrova / foto: shutterstock

Záhada Velikonočního ostrova vyřešena!

Se zajímavým zjištěním přišel nedávno tým vědců zkoumající funkci kamenných soch známých jako Moai. Co se skrývá za jejich netypickým rozmístěním po ostrově?

Velikonoční ostrov je známý tím, že je domovem obřích kamenných hlav, o jejichž vzniku a významu se neustále polemizuje. Nyní přišel tým antropologů s tvrzením, které logicky vysvětluje rozestavění a funkci těchto kamenných obrů.

Kamenné kolosy s vytesanou tváří

Monolitické sochy s domorodým názvem Moai dosahují výšky 10 metrů a ty nejtěžší z nich váží až 80 tun. Právě způsob přemísťování mnoho tun vážících soch je jednou z podstatných otázek, nad kterými si odborníci i vědečtí pracovníci lámou hlavy již řadu let. Přes 300 soch je totiž rozptýleno po celém ostrově a téměř vždy je najdeme poblíž mořského pobřeží. Rekonstrukce výrobního postupu zjistila, že Moai byly zepředu vytesány do monolitu ležícího na zádech, až po jeho vztyčení se opracovávala jeho zadní část, tedy místo bývalého spoje sochy s podkladní skálou. Stále však ještě není jasné, zda byly kamenné bloky transportovány posouváním přes kulatiny nebo zda byla využita lana a lidská síla.

Významní strážci ostrovního pokladu

Zkušený antropolog Carl Lipo z Kalifornské univerzity stál v čele skupiny vědců, která se zabývala otázkou rozmístění soch na ostrově a jejich funkcí. Nejprve ho zarazily chybějící zdroje pitné vody v letech 1400 - 1650, tedy v době, kdy nejspíše postupně vznikaly dominanty Velikonočního ostrova. Jak to však bylo možné, jestliže na tomto místě nebyla k dispozici žádná pitná voda? Na ostrově nenajdete žádné potoky, řeky ani jezera, které by fungovaly jako zásobárny sladké vody. Při bližším zkoumání však Lipo zjistil, že půda Velikonočního ostrova je vulkanického charakteru s četnými póry, do kterých se dešťová voda rychle vsakuje.

Jakmile nastane příliv, mořská voda se mísí s dešťovou a tato směs brakické vody vytváří u pobřeží jakési brakické bazény, které mohly sloužit jako zdroje pitné vody právě v období, kdy sochy Moai vznikaly. Lipo také poukazuje na souvislost brakické vody s umístěním kamenných soch. Uvádí, že sochy jsou rozmístěny v souladu s těmito bazény. Na místech, kde sochy chybí, se naopak žádná brakická voda nenachází. Vysvětluje tedy funkci kamenných hlav jako ukazatelů přírodních zdrojů života, které byly nezbytné pro přežití na tomto ostrově.

Záhada velikonočního ostrova vyřešena!

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!