Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nou Camp / foto: Archiv

Na fotbale v Barceloně. Pohled ženy

Sice pořádně nevím, co je to ofsajd a někdy nepoznám v televizi, kteří jsou naši, ale stadión FC Barcelony je zážitek i pro ženy. Na fotbale jsem nikdy dříve nebyla, ale na skoro vyprodaném Nou Campu mě to opravdu chytilo.

Tenhle stadión je jeden z největších a nejlepších na světě a trochu té fotbalové svátosti se za 33 euro za jeden lístek přeneslo i na mně. Celkem bylo v ochozech přes sedmdesát tisíc lidí a pohled na ně bylo jedno velké divadlo.

 

Z hlediště přímo tryskaly emoce. Po gólech domácí „Barcy“ se ze sedadel zvedaly všechny věkové kategorie. Důchodci, ženy, děti. Překvapilo mě, kolik tam bylo dětí se svými prarodiči, dokonce i babičky si přišly zafandit. Všichni se bavili, pojídali, křičeli, mávali vlajkami a šálami v barvách svého klubu.

 

Ještě teď mi běhá po těle husí kůže, i když ani pořádně nevím, co je penalta. Byla to úžasná atmosféra, elektrizující. I kdybych měla zavřené oči, cítila bych, co se na trávníku děje.

 
Milují i nenávidí

Domácí fanoušci bezvýhradně milují své hráče, ale soupeři nedarují absolutně nic. Tak třeba když útočící hráč nakopl míč, ten se odrazil od obránce a trefil jej přímo do obličeje, stadión se mohl potrhat smíchy.

 

Hráč se svalil k zemi a celý stadión se svorně smál okázalým „Ha! Ha! Ha!“ Až mi ho chudáka bylo líto. Představa, že se mi vysmívají tisíce lidí… Výsměch přitom sklidili i ti hráči, kteří se marně snažili prokličkovat k domácí brance.

 

Naopak když střídal miláček publika Messi, celý stadión povstal, s napřaženýma rukama se klaněl do půl pasu a sborově vyvolával jeho jméno. Bylo to jako v buddhistickém chrámu, fotbal je asi opravdu novodobé náboženství. Alespoň v Barceloně to platí beze zbytku.

 

Hráči domácích jsou na nejrůznějších reklamních plakátech po celém městě snad na každém rohu. A vidět všechny ty hvězdy nejen na plakátech, ale i na vlastní oči – Ronaldinha, Messiho, Eto´a, který ten večer vstřelil slaboučkému Levante hattrick – to byl v kombinaci s nezapomenutelnou atmosférou v hledišti parádní zážitek i pro mne.

magazin.cz

 
Křičet, ale ne anglicky

Co mi ale na Nou Campu opravdu vadilo, to byl hlad a žízeň. Stánků s občerstvením je na stadiónu dost, ale zároveň u nich nefungují žádná civilizační pravidla. Nejsou tu fronty, všichni se natlačí kolem pultu s občerstvením a křičí.

 

Kdo je nejhlasitější, ten dostane kus žvance i pití. Když jste ale hlasití anglicky, nestačí to. Musíte být hlasití ve španělštině nebo ještě lépe – katalánštině…

 

Další nevýhodu má Nou Camp v tom, jak je velký. Je celkem těžké najít správný vchod, pokud půjdete ze špatné strany, nachodíte rovnou stovku jarních kilometrů. Je lepší si nejdříve vše ověřit na mapě, pak koupit lístek k nejbližší bráně.

 
Musíte do muzea

Den po zápase jsme se zastavili i v muzeu. To je umístěno přímo v útrobách stadiónu, je třípatrové a vstup stojí osm eur. Když ještě trochu připlatíte, dostanete se i do šaten a na okraj trávníku. V muzeu se můžete vyfotit s napodobeninou trofeje Ligy mistrů, v pozadí s fotografií našlapaných tribun Nou Campu.

 

Je tu spousta fotek, upomínkových předmětů, plakátů, programů, samozřejmě dresů, kopaček a starých kožených míčů. Pouštějí tu videozáznamy nejlepších gólů, můžete také nakouknout do modelu původních šaten v životní velikosti.

magazin.cz

 

Z muzea se také dostanete na prázdné ochozy, v tom nezvyklém tichu oproti dnu zápasu působí Nou Camp jako další z barcelonských kostelů.

 
Jsem barcelonský „zadek“

Tak trochu jsem se v Barceloně zařadila mezi fandy klubu, kterých je na celém světě už hodně přes sto tisíc. Říká se jim "culés", což je kuriózní název odvozený od slova "cul", což znamená v překladu zadek či prdel. To je odkaz na zadky fanoušků, kteří kdysi balancovali na vnějších zdech někdejšího stadionu v obvodu Les Corts.

 

Takový malý, neoficiální "culés" jsem nyní i já.

 
Více o klubu najdete zde.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 86