link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Život ve starověkém Egyptě: Kruté tresty za cokoli

Starověký Egypt patřil mezi velmi vyspělé civilizace. Ať už pomyslíme na umění nebo kulturu, vše bylo ve své době na vysoké úrovni.

Ve starověkém Egyptě měli lidé i propracovaný trestní systém. Ten vycházel z Chammurapiho zákoníku, odkud známe zákon „oko za oko, zub za zub“. Podle tohoto pravidla trestala často i staroegyptská společnost. Zákony Egypťanů byly kruté, ale spravedlivé. Pojďme se podívat, jak se ve starověkém Egyptě trestalo za krádež nebo za vraždu.

 

magazin.cz

 

Z doby 12. až 11. století př. n. l. pochází jeden z prvních zaznamenaných soudních procesů starověkého Egypta. Na svitku papyru bychom se dochovala zpráva o potrestání celkem čtyřiceti zlodějů, kteří se vloupali do pyramidy zesnulého panovníka Sebekemsafa I. , kde byla spousta cenných šperků. Vykradení hrobky považovali Egypťané za nejzávažnější druh zločinu, protože bylo znesvěceno posvátné místo, kde je ještě navíc pohřben panovník. Dnes by šel zloděj na několik let za mříže, ve starověkém Egyptě byl ale odsouzený naražen na kůl.

 

Tento způsob trestu odkoukali Egypťané od Sumerů. Dokážete si jistě představit, jak dlouhé umírání a jak velká bolest čekala člověka odsouzeného k tomuto trestu. Odsouzený byl naražen na kůl břichem nebo řitním otvorem a jeho tělo se vlivem gravitační síly pomalu posunovalo po kůlu. Smrt nastávala během několika hodin, v některých případech ale umíral člověk na kůlu i několik dní. Za vykrádání a znesvěcení hrobů mohli být odsouzení také potrestáni jiným způsobem, který nebyl méně krutý než narážení na kůl. Mezi další tresty za tento zločin patřil i pohřeb zaživa. Někteří soudci nechali zloděje roztrhat zvířetem.

 

magazin.cz

 

Pokud člověk ve starověkém Egyptě zapálil někomu dům nebo si dokonce dovolil zabít nebo zranit panovníka, čekal takového zločince trest v podobě upálení. Nečekejte ale žádné hořící hranice jako ve středověku, kdy na nich zemřeli nešťastníci obvinění z čarodějnictví. Egypťané vykopali hlubokou jámu, ve které rozdělali oheň. Do této jámy pak odsouzeného bez milosti hodili. Upálení tak bylo rychlejší než by bylo na hranici. Upálení také patřilo k nejhorším trestům starověkého Egypta. Lidé zde totiž věřili v posmrtný život a člověk musel zemřít bez poškození těla, jinak by po smrti trpěl. Zločinec odsouzený k upálení tak mohl na posmrtný život zapomenout.

 

magazin.cz

 

Vražda je snad nejhorším trestním činem, kterého se zločinec může dopustit. Za velmi závažný zločin byla vražda považována i ve starověkém Egyptě. Na jednom svitku papyru, který pochází z Théb z 12. století př. n. l., stojí: „Každý, kdo vztáhne ruku na život jiného člověka, měl by za tento čin zaplatit vlastním životem.“ Trestem za vraždu bylo ve starověkém Egyptě utopení. Nikdy ovšem nemohl být vrah utopen v Nilu. Tato řeka byla pro Egypťany totiž posvátná.

 

V dnešní společnosti nás už moc nepřekvapí slova jako podvod nebo korupce. Nejde ovšem o vymoženosti moderní doby, i starověký Egypt byl plný uplácení a podvodů. Zatímco dnes by šel člověk za takový čin na pár let za mříže, ve starověku by ho čekal trest daleko horší. Nejčastějším potrestáním za podvody a úplatky bylo zohavení odsouzeného. Useknutý nos, ucho, prsty nebo jazyk, to nebylo ve starověkém Egyptě nic neobvyklého. V případě lehčího přestupku byl odsouzenému „pouze“ vypálen cejch. Zohavení těla čekalo i člověka, který byl obviněn ze znásilnění. V tomto případě nebylo výjimkou, že byla násilníkovi useknuta varlata.

 

 

magazin.cz

 

Mýlit se je lidské a občas se mýlili i lidé ve starověkém Egyptě. Pokud se ale mýlil některý z egyptských úředníků, smazalo se jeho jméno ze všech záznamů a již nesmělo být nikdy použito. Nám se to zas tak kruté nezdá, ale ve starověkém Egyptě nemohl být člověk beze jména šťastný v posmrtném životě a byl tak odsouzen k věčnému zatracení.


Rozsáhlé krádeže byly v Egyptě trestány zabavením majetku zloděje. Egypťané také věřili, že krádež se dá odčinit, a to nucenými pracemi, které nebyly vůbec jednoduché a odsouzený je musel vykonávat až do konce svého života. Většinou ale zloděj nepracoval dlouho, odsouzení při těžké práci často umírali vyčerpáním. Proti zákonům starověkého Egypta jsou ty dnešní mírné.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1