Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Koření všeho druhu / foto: shutterstock

Jak koření hýbalo dějinami?

Koření, nenápadné dochucovadlo pokrmů, jehož nespočet druhů máme dnes běžně k dispozici, v minulosti nejen formovalo ekonomiky národů, ale vedlo i k novým cestovatelským objevům. A také se pro něj hojně zabíjelo.

První zmínky o používání koření pocházejí z antických civilizací. Ve starém Egyptě se používalo k balzamování mrtvých těl, Řekové a Římané zase oceňovali jeho léčivé vlastnosti. Koření se používalo i v kuchyni, nicméně spíš než pro dochucení kvůli konzervačním účinkům.

Bez koření by mnoho pokrmů nemělo tu správnou chuť
Bez koření by mnoho pokrmů nemělo tu správnou chuť – Zdroj: Shutterstock.com

Ve středověku jako platidlo

V období středověku se z koření stala vzácná komodita, se kterou se dalo skvěle obchodovat i platit. Vysoce ceněný byl pepř, který se přidával do sladkých i slaných pokrmů. A byly doby, kdy byl gram pepře cennější než gram zlata. Nejaktivnějšími obchodníky s kořením v této době byli Benátčané, kteří vytvořili rozsáhlé obchodní sítě sahající až do Asie.

Pro hřebíček a muškátový oříšek se umíralo

Zámořské plavby vedly mimo jiné i k objevům nových koření. Třeba takového hřebíčku, na kterém chtěli zbohatnout pro změnu Holanďané. A tak každému, kdo toto koření pěstoval mimo jejich zdroje, usekávali ruce. Monopol na hřebíček si udrželi až do konce 18. století, kdy se začal pěstovat ve Francii. Údajně to bylo díky Francouzi, který propašoval pár semínek v podrážce bot.

Krví je ostatně potřísněn i muškátový oříšek, o jehož pěstování se vlekla dlouhá a krvavá válka. Nakonec vyhráli Portugalci, kteří začali koření dovážet z jednoho z ostrovů.

Hřebíček měl cenu zlata
Hřebíček měl cenu zlata – Zdroj: Shutterstock.com

Zlevnilo se díky pěstování v Evropě

Dovoz koření měl obrovský ekonomický význam, díky penězům z něj se totiž mohly podnikat další a další nákladné plavby. Postupem času se nicméně koření začalo pěstovat i v Evropě, díky čemuž klesala jeho cena i exkluzivita.

V 19. století už bylo koření běžnou součástí evropské kuchyně. Některé druhy byly samozřejmě pořád poměrně vzácné, například vanilka. Až koncem 19. století se totiž přišlo na to, jak rostlinu uměle opylovat, jelikož na přirozené opylování je třeba specifického druhu hmyzu žijícího jen v Mexiku.

 

Zdroje:

https://www.idnes.cz/hobby/domov/koreni-historie-5plus2.A171026_112144_hobby-domov_bma

https://www.pravavanilka.cz/a/strucna-historie-koreni

https://www.viva-natura.eu/zajimavosti/historie-koreni-vyprava-do-sveta-chuti-a-vuni

Jak koření hýbalo dějinami?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!