link
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Coleman-Rayner

Vdala se za na smrt odsouzeného vraha

Američanka Ginger Bearupová udělala to, čeho by se spousta žen bála – vzala si vraha.

Svatba ve vězení
Když se jednatřicetiletá Ginger vdávala, musela počítat s tím, že to nebude klasická svatba. Brala si totiž vězně Patricka Bearupa (34), kterého soud odsoudil za vraždu prvního stupně, protože společně se svými kumpány okradl a baseballovou pálkou ubil k smrti neznámého muže. Obřad probíhal za mimořádných bezpečnostních opatřeních – nevěsta nebyla v bílém, neproběhla žádná výměna snubních prstýnků ani polibek stvrzující manželství... Když si manželé řekli své „ANO“, tak vrah Bearup putoval do své cely. A nevěsta?

Láska přes dopisy
Novopečená nevěsta sedla do auta odjela domů. Přestože byla oficiálně vdaná, čekal jí život svobodné ženy. Svého miláčka doma totiž nikdy neuvidí. Love story manželů Bearupových začala přes dopisy. Oba si vzájemně sdělovali novinky ze svých světů a Ginger ve svém uvězněném dopisovateli začala mít velkého důvěrníka. „Byla jsem jeho kontakt se světem. A on mi zase vyprávěl o životě za mřížemi, o všech těch věcech a skandálech, které se tam dějí,“ říká Ginger a pokračuje: „Samozřejmě jsme také mluvili o jeho případu. Tvrdil mi, že je nevinný.“


Konečně: Tváří v tvář
Láska mezi dopisovateli se rozhořela při osobním setkání v roce 2004: „Když jsem za ním přijela do vězení a uviděla ho naživo, začalo mi z toho bláznivě bušit srdce. Je to láska, nebo jsem prostě cvok? Když jsem viděla, jakým surovým způsobem Patricka dozorci přivádějí, bylo mi ho až líto. Jako by nebyl ani člověkem, ale nějakým zvířetem ze ZOO. Když jsme se pak na sebe dívali přes zástěnu, připadala jsem si jako v nějakém filmu. Patrick měl na sobě vězeňskou uniformu a ruce a nohy zajištěné pouty, mně ale připadal mi krásný. Říkali o něm, že je to zrůda, já jsem v něm viděla Casanovu,“ vzpomíná Ginger Bearupová na první společné setkání.

Sny o společném životě
Čím více se Ginger a Patrick setkávali při návštěvách ve vězení, tím více se jejich vztah prohluboval. „Začala jsem snít o tom, jaké by to bylo žít spolu, kdyby byl Patrick na svobodě... Moji přátelé o mě tvrdili, že jsem blázen. V té době mi bylo pouhých 24 let, byla jsem zamilovaná a věřila ve společnou budoucnost... Jenže v roce 2007 šlo všechno do kopru – soud Patricka odsoudil k trestu smrti. Jediné, co jsem se dozvěděla bylo,že mu někdy bude píchnuta smrtící injekce. Už jenom ta představa – byla jsem z ní naprosto zoufalá. Říkala jsem si, proč? Co je špatně? Věřila jsem Patrickovi, že je nevinný. Když jsme se po té novince viděli, brečeli jsme se oba.“

magazin.cz

Vězeňská buzerace nepřeje zamilovaným
Přestože budoucnost milenců nevypadala nikterak růžovně, rozhodli se ke svatbě. „Chtěla jsem si ho vzít, ještě než zemře,“ svěřila se Ginger. Jenže vězeňské zákony dokázaly i tuto slavnostní chvíli znepříjemnit – podle nich museli mít snoubenci oblečení na způsob roláku – musela být zakrytá ramena, záda i krk, což Ginger Bearupové znemožnilo vzít si svatební šaty. Zakázali nám, abychom se jakkoli dotkli, i během obřadu. V jejich očích byl Patrick zrůda, ale v mých to byl můj manžel...“

Manželství v celibátu
Jenže toto manželství dostalo hned první ránu – protože byl Patrick odsouzen do cely smrti, už se nemohli potkávat „tváří v tvář“ a hledět na sebe přes bezpečnostní zástěnu. Nové nařízení znělo, že manželé se mohou kontaktovat pouze přes televizní obrazovku. „Lidé se mě často ptají, jak jako vdaná žena můžu vydržet bez sexu. Ale já jim říkám, že stejně je hodně manželství, kde spolu lidé nespí. Jsem si jistá, že s Patrikem jsem zažila spoustu vzácných momentů, které spousta dvojic vůbec nepozná. Šest hodin týdně totální emocionální podpory a lásky!

Smrt, která uvolní okovy
A za tu svou velkou lásku Ginger Bearupová bojuje. Snaží se o to, aby případ jejího muže byl opět projednáván soudem. „Nevypadá to sice moc dobře, ale neztrácím naději. Zároveň ale vím, že může přijít den, kdy svého muže ztratím... Ale snažím se dívat na jeho smrt tak, že každý jednou zemřeme. Pro mě to bude příležitost, kdy konečně budu moci Patricka k sobě přivinout, políbit ho na rty... Nás žádná smrt nerozdělí,“ uzavírá svůj dojímavý příběh Ginger.

A co vy – šli byste do podobného, vlastně „předem ztraceného˝ vztahu?

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 2