Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Antikoncepce: Od zaříkávání k pilulce

Už od pradávna se ženy chtěly nějakým způsobem chránit před nechtěným otěhotněním. Dříve se však ženy na prostředky, které měly zabránit početí, nemohly moc spoléhat.

Některé staré antikoncepční metody byly nechutné a často také nebezpečné. Ženy v dnešní době mohou být rády, že existuje malý zázrak v podobě antikoncepční pilulky.

 

magazin.cz

 

Pravěcí lidé nevěděli, že je nějaká souvislost mezi těhotenstvím a pohlavním stykem. To, že žena rodí děti, to bylo v pravěku bráno za součást ženina života – nikdo nezkoumal, jakým způsobem dítě vzniká a že tomu lze zabránit.

 

Vyspělé starověké státy už měly své antikoncepční prostředky. Prvním způsobem ochrany před otěhotněním byla přerušovaná soulož, kterou některé páry praktikují dodnes. Tuto antikoncepční metodu najdeme i v Bibli. Ve Starém zákoně se píše o Onanovi, který právě pomocí přerušované soulože zabránil otěhotnění své partnerky. Křesťanská církev ale přerušovanou soulož považuje za hřích.

 

Ve starověkém Egyptě se používalo spoustu antikoncepčních prostředků. Některé fungovaly, jiné byly nespolehlivé. Egypťanky si prý připravovaly různé masti a pasty, které měly zabránit otěhotnění. Takové pasty si ženy vyráběly třeba z medu, v horších případech z krokodýlího trusu. Podle současných lékařů mohla tato antikoncepce fungovat, protože spermie v tomto prostředí z trusu či medu dlouho nepřežily.

 

magazin.cz

 

Další staroegyptské antikoncepční prostředky byly podobné dnešním nitroděložním tělískům. Tato tělíska byla ve starověkém Egyptě vyrobena z kamínků nebo vosku. Ženy také používaly tampony z různých bylin, které měly zabránit početí. Samozřejmě také lidé věřili, že otěhotnění zabrání i různé magické obřady, zaříkávání nebo vykuřování. Tyto metody ale rozhodně nepatřily mezi ty spolehlivé.

 

Co ale u Egypťanů skutečně fungovalo, to byly těhotenské testy. Podle výsledků těchto testů se také dalo určit, zda se ženě narodí chlapeček nebo holčička. Žena k testu potřebovala semínka ječmene a pšenice. Semínka Egypťanka pomočila a byla-li skutečně v jiném stavu, semínka vyklíčila. Pokud začala klíčit pšenice, čekala žena chlapečka. Vyklíčený ječmen zase předvídal holčičku. Vědci tento těhotenský test vyzkoušeli v roce 1933 a zjistili, že skutečně funguje. V moči těhotných žen jsou totiž přítomny hormony, které umožní klíčení obilovin.

 

Staří Řekové nebyli v oblasti antikoncepčních prostředků pozadu. I ve starověkém Řecku měly ženy své metody, kterými se chránily před otěhotněním. Nad následujícím prostředkem proti otěhotnění zůstává rozum stát. Žena, která chtěla mít záruku, že po celý rok neotěhotní, musela chytit žábu a třikrát jí plivnout do tlamy. Jak moc byla asi tato metoda účinná?

 

Řecké ženy si také vyráběly jakési čípky, které je měly ochránit před nechtěným otěhotněním. Takový antikoncepční čípek obsahoval jadérka z granátového jablka, citrónovou šťávu a často také vosk. Tento způsob ochrany mohl být skutečně spolehlivý. V granátových jablkách je přírodní estrogen a tak mají ve velkém množství malý antikoncepční účinek.

 

magazin.cz

 

Ve staré Číně byly způsoby ochrany před početím zdraví škodlivé. Číňanky jako antikoncepční prostředek pily rtuť. Pokud už byla žena těhotná, rtuť jí také „pomohla“ – žena totiž potratila. Rtuť je velmi jedovatá a pokud ženy rovnou nezabila, hromadila se jim v ledvinách nebo játrech. V těchto orgánech zůstává rtuť prakticky celý život. Ženy pak trpěly zdravotními problémy, jako například psychickými obtížemi, chudokrevností, nemocemi ledvin. Při malých dávkách rtuti v organismu se objeví poruchy vidění a nevolnost. Rtuť jako antikoncepce tedy nebyl rozhodně dobrý nápad. Ženy sice neotěhotněly, ale o zdravotní potíže měly postaráno.

 

Středověk přišel s novinkami proti otěhotnění. Ženy si do pochvy dávaly ovčí vlnu, často namočenou ve víně. Podobný účinek měl mít i zvířecí ušní maz. Otěhotnění pak prý bylo nemožné. Spolehlivou antikoncepcí mělo být žebro černé kočky, zuby malého dítěte nebo jelení paroh. Pokud žena zapomněla na nějakou z výše popsaných metod, musela po pohlavním styku skákat, kýchat a křičet. Není dnešní Postinor spolehlivější?

 

Středověk nezapomínal ani na muže. Pánskou ochranou byla nádoba s octem nebo vodou s rozpuštěnou solí. V těchto tekutinách si měl muž před souloží omýt svůj penis. Nejenže se nedá mluvit o antikoncepčních účincích, ale sex po této proceduře také nebyl moc příjemný. V 16. století vznikl předchůdce prvního kondomu. Ten středověký se vyráběl nejčastěji z ovčích střívek nebo rybích měchýřů a byl často na více použití.

 

magazin.cz

 

V 19. století přišel německý lékař Mensing s novým antikoncepčním přípravkem – pesarem. Pomalu se zdokonalovala i výroba kondomů. V tomto století se rozšířily i tzv. babské rady, jak se chránit před otěhotněním. Ženě prý třeba stačilo, aby se po sexu důkladně umyla a pak nemohla otěhotnět. Stejným nesmyslem je i rada, že žena, která nedosáhne orgasmu, nemůže přijít do jiného stavu.

 

Moderní antikoncepce přišla s 20. stoletím. První latexový kondom byl vyroben ve 30. letech a zanedlouho se tyto pánské ochrany začaly vyrábět po celém světě. V roce 1920 vzniklo první nitroděložní tělísko, jeho autorem je německý lékař Gräfenberg. Od 9. května roku 1960 mohly americké ženy užívat první antikoncepční pilulky. Po dlouhých letech zkoumání je uvedl na trh lékař Gregory Pincus. Antikoncepce byla v té době dostupná pouze pro vdané ženy. Odpor církve na sebe nenechal dlouho čekat. I přesto se antikoncepční pilulky rozšířily po celém světě. Dnes už si mohou všichni vybrat antikoncepci, která jim nejlépe vyhovuje a je spolehlivá.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1

############################################################################ # Magazin.cz (26157) / All Web (1) :