MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Někdejší královna krásy se podívala do kamery. Tentokrát to však nebyla další soutěž. Byla hubená, křehká, s neupravenými vlasy. Lehce se ale usmívala. Eva Markvoortová měla pár dní do své smrti.

Zdravím vás, umírám
„Zdravím celý svět,“ začala svou řeč. „Zdravím čtenáře svého blogu, kamarády, prostě všechny. Mám dnes nějaké novinky. Je docela těžké to slyšet, ale říkám to s úsměvem. Můj život končí.“

Eva Markvoortová trpěla cystickou fibrózou, tedy neléčitelnou nemocí, která spočívá v hromadění hlenu v plicích. Celé čtyři roky si Eva vedla blog, na kterém čtenáře informovala o životě s nevyléčitelnou chorobou. I když bylo nepravděpodobné, že se dočká druhé plicní transplantace, sumírovala svůj život na blogu dále.

Experti pracující s nevyléčitelně nemocnými pacienty tvrdí, že říct o svých posledních pocitech světu je dobrá terapie. Člověk se tak lépe smiřuje s tím, že konec se blíží. Zároveň tím destigmatizuje smrt pro své blízké i další lidi, kteří se k takové zpovědi dostanou.

Smrti se nikdo nevyhne
Je totiž pravdou, že smrt se z našich životů v posledních letech stále více vytrácí. Lidé žijí, jako by nikdy neměli zemřít, a když už to přijde, neví, jak se s tím vyrovnat.

Internet, nejrůznější blogy a sociální sítě jsou možná dobrou cestou jak vrátit téma smrti zpět do našich životů. Se smrtí je třeba počítat, žít tak, aby nás dramaticky nezaskočila, učit se s ní vyrovnávat.

Blogů a příběhů, jako je ten Evy Markvoortová, přibývá. A přestože jsou to smutné osudy, paradoxně dávají naději. Že se se smrtí vypořádáme lépe.